Dvoupatrový kunínský zámek je jednou z nejcennějších barokních staveb severní Moravy. Původně na jeho místě stála jednopatrová renesanční tvrz, přestavěná známým rakouským architektem Johannem Lukasem von Hildebrandtem na přání hrabat z Harrachu, a to v letech 1726–1734. Zámek je nejvýznamnější realizovanou stavbou na Moravě podle Hildebrandtových plánů. Zahradní průčelí kunínského zámku nápadně připomíná slavnou salcburskou rezidenci, známý palác Mirabell, který rovněž přebudoval Hildebrandt. Rakouští turisté tak nazývají kunínský zámek jako „malý moravský Mirabell“. Zámek není honosným residenčním objektem, ale spíše malé panské venkovské sídlo a místo odpočinku členů rodu, který byl svými úřady spojen s metropolemi tehdejší Evropy. V době stavby zámku byl na ploše asi 8 ha založen také zámecký park. Po hrabatech z Harachu získali zámek Walburg-Zeilové. Největšího rozkvětu dosáhl zámek na přelomu 18. a 19. století za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg Zeilu, rozené Harrach-Hohenems (1762–1828), která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů ve střední Evropě. Jeho žákem byl i pozdější Otec národa, historik a politik František Palacký a také Johann Gregor Mendel, objevitel základů genetiky. Řád ústavu byl velice přísný. Škola začínala v 5 ráno a končila v 19 hodin večer, od pondělí do soboty. Dalšími majiteli se stávají Schindlerové z Kunwaldu a nakonec rodina rytířů Baueru, kteří ho vlastnili až do r. 1945, kdy byl zabaven státem. V 50. letech zde byla ubytovna pro brigádníky a skladiště, v 70. letech koleje pro studenty. V r. 1999 se stal zámek Kunín vlastnictvím obce Kunín. Zdevastovaná stavba prošla od r. 2000 rozsáhlou rekonstrukcí. Zámek byl zpřístupněn veřejnosti v r. 2003 a nyní slouží jako instalovaný zámecký objekt s původními sbírkami a vybavením, které se do zámku vracejí od nás i ze zahraničí.

Zámek na fotografii z r. 1888