V současné době v areálu mlýna vzniklo Středisko enviromentální a kulturní výchovy Asociace TOM, které areál nejen užívá, ale provedlo zde nákladnou celkovou rekonstrukci. Neboť názory na pojmenování obce i údolí Oparno a Opárno se různí, využívá Asociace obou názvů a pojmenovala původní Konrádův mlýn jako Opárenský. Při stavebních úpravách byly zachovány všechny typické dobové stavební prvky tak, aby byla zachována maximální míra atmosféry předválečného mlýna. Přesné datum vzniku mlýna sice není známo, ale lze odhadovat, že musel vzniknout před rokem 1749, kdy vznikala také katastrální hranice mezi obcemi Oparno a Chotiměř, kdy mlýn patří katastrálně k Oparnu. Poprvé je mlýn zobrazen na mapě z roku 1782. Později nese mlýn název Deutsche Mühle což ukazuje na fakt, že majiteli byli nejméně do poloviny 19. století němečtí Češi. Do roku 1945 byl mlýn v majetku rodiny Wünsche, z níž jako první zde působil Konrád Wünsche, podle kterého se mlýn nejprve nazýval Konrad Mühle. Kromě mlynářského řemesla zde také provozovali pekařskou živnost. Nejstarší částí mlýna, která se dochovala, je mlýnice s raně barokním zdivem a okenní mříží v přízemí. Druhým nejstarším dochovaným objektem je obytný dům postavený v klasicistním slohu nejpozději na počátku 19. století. Uvnitř se je světnice s černou kuchyní, kde se vařilo přímo pod dymníkovým komínem na otevřeném ohni. Součástí areálu byly také chlévy a vozová kolna, které se však nedochovaly. Do roku 1938 bylo v činnosti v Oparenském údolí devět mlýnů, ale postupně byly uzavírány a po válce a odsunu německojazyčného obyvatelstva zbyly v činnosti jen tři. Po roce 1946 se v mlýně již nemlelo a mlynářova rodina ho musela opustit. Po zastavení mlýna se majitelé střídali, až jej roku 1988 získala Správa účelových zařízení SSM. Zajímavostí je pozdrav „Glück zu“, kterým se zdravili mlynářští tovaryši, kteří chodili na zkušenou. Tímto pozdravem měli od mlýna k mlýnu nosit štěstí.

Mlýn s potokem