V prostoru dnešní Sobotní ulice se nacházelo tzv. Staré město a bylo zde i tzv. staré tržiště. Na Starém městě byly cechovní i měšťanské domy, ale bylo jich méně než v Novém městě (dnešní náměstí). Dokonce zde mělo být 44 dvorů. Byla tu i jedna městská lázeň, středisko pravidelné tělesné očisty a důležité místo společenských setkání. Urbář z roku 1414 uvádí, že lázně odváděly 2 libry denárů o vánocích a o slunovratu.

V ulici se nacházel na levé straně zájezdní hostinec Unter den Linden – Pod lipami (dům č. 129), který sloužil pro ubytování, odstavení povozů a ustájení koní. Bylo to důležité pro ty, které přijížděli do Valtic na Okresní soud a daňový úřad a po roce 1870 také do Městské spořitelny. Každý hostinec měl k dispozici svoji ledárnu. V Sobotní ulici byly nejméně dvě, které byly později přeměněny ve vinné sklepy. Hostinec po roce 1920 přešel do českých rukou a stal se centrem české menšiny. Scházel se zde například Sokol. Hostinec se ale neudržel a byl přeměněn v obytný dům a tomuto účelu slouží dodnes.

Bývalá hospoda Pod lipami.

Detail domu č. 129 s letopočtem 1751.

Po roce 1945 byla v domě č. 122 umístěna mateřská školka a později byl tento dům využíván jako provozovna a prodejna potravin. Dnes je v domě penzion Duo.

V horní části ulice stávala tzv. Vídeňská brána a stará hradební věž. Hradby mezi Kopečnou a Hradní ulicí byly zbořeny, silnice vedoucí do Rakouska byla rozšířena. Mocné základy hradební věže museli být v sedmdesátých letech odstřeleny vojskem při budování výkopů pro inženýrské sítě. U brány stávala hradní věž, která sloužila branným. Valtice již v roce 1227 byly označovány jako město a předpokládáme, že již tehdy bylo obehnáno hradbami tzv. Staré město. Výška hradeb byla asi 2,5 m a šířka 1 metr. Stavební materiálem byl karpatský pískovec z Reistenbergu. Před Napoleonem byly hradby místy zvýšeny na výšku 5,5 – 7,5 m. Za vlády knížete Aloise II. z Liechtensteinu v r. 1841–1842 byly zbourány brány i věže a hradby sníženy na původních 2,5 metru.

Dům č. 122 – penzion Duo.

K hradbám přiléhalo kovářství Karla Hösse (dům č. 119). Höss byl uměleckým kovářem a v roce 1904 převzal toto kovářství jeho syn Adolf. Z jeho dílny vycházely předměty velké umělecké hodnoty a pracoval také pro Leichtensteiny. Podle návrhů liechtensteinského architekta prof. Karla Weinbrennera zhotovoval předměty pro zámek a farní kostel ve Valticích, v Katzelsdorfu, Ladné, Poštorné a jinde. Po 2. Světové válce byly Hössovi odsunuti a budovy kovářství přešly do správy školního statku. Později pak byly přeměněny v byty. Po roce 1989 byly prodány a vznikla zde hospoda Na hradbách.

Hospoda Na hradbách.