Na počátku prvohor představovaly základ budoucího Českého masivu až několik stovek kilometrů široké tzv. mikrokontinenty (terány), které spočívaly na oceánské kůře při severním okraji světadílu Gondwany. Pozůstatky Gondwany tvoří nynější Afriku, Indii, Austrálii, Jižní Ameriku i Antarktidu. V mořském prostředí vznikaly mohutné jílovité a písčité usazeniny, které byly provázeny vulkanickou činností. Rozmístění kontinentů se před 490 až 440 miliony lety, v období zvaném ordovik, značně od současné situace lišilo. Vznikající Český masiv ležel jižně od rovníku zhruba na úrovni nynější severní části Antarktidy. Gondwana byla v nejvyšším ordoviku z velké části zaledněna a ledovce vázaly obrovské množství vody. Obrat k teplejšímu klimatu nastal těsně před nástupem siluru. Gondwana s přilehlými mikrokontinenty se posunula blíže k rovníku, zhruba na úroveň obratníka Kozoroha. V siluru před 440 až 420 miliony lety způsobil posun směrem k rovníku a celkové oteplení způsobilo tání ledovců a vzestup mořské hladiny. Mikrokontinenty byly v průběhu srážky Gondwany se Severoatlantským kontinentem tzv. Laurussií v době před 380 až 300 miliony lety přičleňovány ke světadílu. Příčinou bylo podsouvání oceánské kůry pod pevninskou kůru. Variská orogeneze byla důsledkem srážky jižního kontinentu Gondwany a Laurussie. Variské vrásnění proběhlo v důsledku spojování jednotlivých teránů během vrásnění. Opětovné připojování mikrokontinetů a přibližování Gondwany a Laurussie nabývalo na intenzitě v období od svrchního devonu a vyvrcholilo ve spodním karbonu. Vzniklo rozsáhlé horstvo, které tvoří základ západní a střední Evropy. Největším reliktem variského horstva ve střední Evropě je Český masiv, který tvoří geologické podloží většiny České republiky.

Pramen Antala Staška