Teplo velkých hloubek taví horniny. Pokud magma ztuhne, ještě než dosáhne zemského povrchu, vznikají tzv. hlubinné vyvřeliny jako např. žuly. K důležitým kritériím patří i jejich chemického složení. Křemíkem bohaté minerály taví za nižší teploty a oddělují se od těch, které mají křemíku málo. Při tuhnutí vyvřelin nejprve krystalizují tmavé nerosty, které mají vyšší teplotu tání jako jsou olivín, pyroxeny a amfiboly. Pak teprve tuhnou světlé součástky, jako jsou živce, muskovit a křemen. Čím vícekrát byla hornina přetavena, tím je bohatší na oxid křemičitý. Křemíkem bohatá magmata jsou lehčí a hromadí se ve vyšších úrovních zemského tělesa.

Bítouchovský žulový lom

Staroprvohorní horniny jsou obvykle metamorfované, protože vznikly z jiných hornin přeměnou při dlouhodobém působení tepla anebo tlaku. K přeměně hornin může např. dojít v místech, kde se setkávají dvě litosférické desky. V těchto místech jsou horniny vystaveny značnému tlaku a teplotě. Na okraji lesa těsně nad Riegrovou stezkou byla v bývalém lomu těžená narůžovělá, středně zrnitá hornina nazývaná bítouchovská žula. Nevelké těleso granitu má na povrchu rozlohu necelý 1 km2. Hornina je tak silně deformována,že jde jen stěží rozlišit,že šlo původně o žulu Původně albitická žula je poznamenána účinky přeměny tak, že je označována jako albitický metagranit. V místech slabší přeměny, v tzv. metamorfních stínech, zůstala původní žulová stavba ještě poněkud zachována. Pak lze snadno rozpoznat křemen, sodný živec (albit),chlorit,kte­rý vzniknul přeměnou biotitu, a místy zelený epidot. Na turistické lávce nad Jizerou je tak silně prokřeměnělá, že se její původní zrnitá stavba ztrácí v celistvé podobě. Níž po toku řeky je žula tak zbřidličnatělá,že na první pohled připomíná fylity a proto se jí říká fylonit.

Železniční trať v kaňonu Jizery u Semil

Bítouchovský žulový lom