Za současný vzhled, jedinečnost a pestrost území vděčí Pálava ojedinělým přírodním podmínkám a také patrně nepřetržitému osídlení již od doby kamenné.
Starší doba kamenná – opakované osídlování paleolitickými lovci, četné nálezy sídlišť, zbraní, kamenných nástrojů, šperků, rituálních sošek, ale i první důkazy textilní a keramické výroby na světě, významné kosterní nálezy Homo sapiens i lovné zvěře, nejznámější nálezy – hliněná Věstonická venuše a portrét ženy z mamutoviny.
Doba bronzová – příchod prvních zemědělců, počátek intenzivního vlivu člověka na krajinu, osídlení vrcholu Děvína.
Doba římská – přítomnost starogermánského kmenového svazu Svébů, Markomanů, nejznámější památka – knížecí hrob u Mušova, v období markomanských válek zde sídlila X. římská legie, jejíž ústřední vojenská báze se rozprostírala na plochém návrší mezi Pasohlávkami a Mušovem – Hradisko u Mušova
Slované – žili zde už nejstarší Slované, později toto území spadalo pod Velkomoravskou říši, nejvýznamnější památky – pohřebiště, hradiska Strachotíngrad a Petrova louka