Zdejší krajina je ovlivňována cílenou lidskou činností již dobrých 8 000 let. Díky tomu se na Pavlovských vrších vyvinula unikátní společenstva rostlin a živočichů, zároveň je však tato krajina trvale závislá na lidském zásahu a péči. Bez toho by došlo k poklesu biodiverzity i zániku některých biotopů.
Již v pramenech z 15. stol. se můžeme dopátrat, že zdejší kraj byl bohatou zemědělskou krajinou. Kromě využívání lesů (stavební dříví a dřevo na otop) a orné půdy, zde byly vinice i louky, pěstovala se zde zelenina a ovoce, rybolov probíhal v řekách i v rybnících. Choval se zde skot i ovce a to často přímo na Pavlovských vrších.
Začátkem 20. stol. dochází k razantnímu úbytku pastvin z důvodu nerentability. V polovině 20. stol. v období kolektivizace jsou pastviny opuštěny definitivně. Step zarůstá náletem dřevin a biodiverzita klesá.
V současné době ochrana přírody v rámci managementu chráněného území podporuje řízenou pastvu smíšenými stády ovcí a koz střídanou s ručním sečením.