Nejstarší zmínka o Tuchorazi pochází z roku 1295, kdy se připomíná Lutoš z Tuchoraze a jeho synové Lutoš, Bohuslav, Herald a Rostislav. V roce 1362 je ve staroměstské soudní knize uváděn rytíř Roštěk z Tuchoraze. Za vlády Václava IV., prokazatelně od roku 1388, vlastnil Tuchoraz Petr z Klučova († po roce 1419), který si zde nechal postavit tvrz. Po něm zde pravděpodobně sídlil Petr Šesták z Tuchoraze, o němž se zachovala zmínka ještě v roce 1436. Roku 1441 získal Tuchoraz novoměstský měšťan Daniel Žitavský z Koňského trhu. Na jeho náklady vybudoval v roce 1451 na říčce Šembeře novoměstský rybníkář Rameš místní rybník.

Hláska

Hláska – schodiště

Po smrti Daniela Žitavského z Tuchoraze roku l462 zdědila majetek jeho manželka Hedvika z Hradišťka, která jej o rok později postoupila svému druhému manželovi Mikulášovi Svitáčkovi z Landštejna, purkrabímu na Hluboké. Ten přistoupil k nákladné přestavbě tuchorazské tvrze na pozdně gotický hrad. Svitáčkům z Landštejna tento statek náležel až do 40. let 16. století, kdy sňatkem Elišky z Landštejna přešel na jejího manžela Bořivoje z Donína. Roku 1579 Tuchoraz získal Jaroslav Smiřický ze Smiřic a připojil ji ke svému černokosteleckému panství.

Klenba

Jeho součástí byla vesnice až do zániku poddanství v roce 1848. Mimořádně cennou památkou české gotické architektury jsou pozůstatky zdejšího hradu, které se vypínají na vrcholu srázu nad potokem Šemberou. Poté, co byly podstatné části stavby na konci 18. století zbořeny, upoutává pozornost především hranolová vstupní věž, na jejímž průčelí je osazena pamětní deska z roku 1477, která kromě stavebníka Mikuláše Svitáčka z Landštejna připomíná také stavitele hradu, jímž byl mistr Květoň. Ve druhém poschodí věže se nachází obytná síň, opatřená pozoruhodnou hvězdicovou klenbou a arkýřovým záchodem (prevétem). Před někdejším vjezdem do hradu se rozprostírá areál hospodářského dvora, který obsahuje unikátně zachovalé (dnes bohužel velmi zanedbané) pozdně gotické objekty z 15. a 16. století.

Okno