Pamětní kameny – živá historie

Na mnoha místech v ČR i v Rakousku jsou v lesích postaveny kameny s latinským, německým nebo českým nápisem, který praví s drobnými obměnami toto:

Duby Knížete Jana Dobrotivého
ku oslavě
40 letého Vladaření
12. listopadu 1898

Latinský nápis skrývá chronogram:

Princeps Joannes
DICtae hae qVerCVs posItae
IVbILaeo xxxx annVI faVstI
regIMInIs hVIVs prInCIpIs
xii novembris

Velkými písmeny jsou zvýrazněny římské číslice, jejichž součet udává rok 1898. Můžete se přesvědčit:

D+I+C+V+C+V+I­+I+V+I+L+V+I+V+I+I+M+I+I­+V+I+V+I+C+I+I=MDCCCXCVI­II

500+1+100+5+1­00+5+1+1+5+1+50+5+1+5+1+­1+1000+1+1+5+1+5+1+100+1­+1=1898

U řady kamenů se u jejich paty nachází menší kámen z roku 1908, připomínající 50. výročí vlády knížete Jana:

L JÄHR REG. JUBIL. MCMVIII nebo
L ANNO REG JUBIL MCMVIII

Na některých kamenech je tento nápis dodatečně vyryt pod hlavním nápisem.

Památník zde v Louňovicích

Johann Maria Franz Placidus von Lichtenstein

Tento kníže Jan, nebo princ (princeps) Johannes, byl Jan II. z Lichtenštejnu. Narodil se 5. října 1840 v Lednici a zemřel 11. února 1929 ve Valdicích. V letech 1858 – 1929 vládl Lichtenštejnskému knížectví jako 11. vladař a spravoval své panství v Čechách a na Moravě. Kníže proslul jako mecenáš vědy a umění a jeho zásluhy mu vynesly přídomek Dobrotivý. Jeho zásluhou mohly vzniknout přírodní rezervace Šerák-Keprník v Jeseníkách (původní název byl Lichtenštejnský prales), na Velké Javořině v Bílých Karpatech, Vrapač v Litovelském Pomoraví a Milovický les na Pálavě, když tato místa nechal vyčlenit z běžného lesního hospodaření.

Pamětní kameny v nejbližším okolí

U příležitosti 40. výročí vlády knížete Jana II. byly v lesních revírech všech panství (pravděpodobně ve 168) vysazeny skupiny s 58 duby nazvané „Fürst Johannes-Eichen Gruppe” (něm. skupina dubů knížete Jana), u nichž byla navršena mohyla z kamenů a do ní zasazena deska z opracovaného kamene s vytesaným nápisem. Podle záznamů se jednalo o 20 kusů dubu letního (Quercus pendunculata), 20 ks dubu zimního (Quercus sessiflora) a 18 ks dubu červeného (Quercus rubra). Zatímco skupiny dubů byly stejné, různé byly materiály, z nichž byly pamětní kameny vytesány. Zde, stejně jako na blízkém Vojkově, je kámen žulový, a pochází pravděpodobně z některého z místních lomů. Kousek na východ u Rataj nad Sázavou jsou kameny z červeného nučického pískovce. Na jiných místech byl na pamětní desku použit vápenec i břidlice – materiál, který se dobýval v blízkém okolí.

Památník na nedalekém Vojkově

Makolusský pamětní kámen u hájovny

Památník u Vítkovic – Rataje nad Sázavou

Památník u cesty Těšanka, nedaleko vrcholu Písečná. Okres Břeclav, panství Ždánice

Památník u Kuželova. Okres Hodonín, panství Kuželov

Podíváme-li se podrobněji na stromy rostoucí zde kolem pamětního kamene zjistíme, že jsou uspořádány v několika řadách a že jsou zastoupeny dub zimní, dub letní i dub červený. Podle dostupných pramenů se nacházíme u jednoho z mála kamenů, okolo nějž jsou ještě zachovány původně vysazené duby (informace o dalších kamenech naleznete na webových stránkách http://www.jubilejnikameny.euweb.cz/index.html, ze kterých byly převzaty fotografie kamenů Těšanka a Kuželov).

Mapa trasy

Trasa na další stanoviště

Červená vás dále dovede přes hlavní silnici Praha – Kutná Hora na hráz Louňovického rybníku. Na konci hráze trasa stezky pokračuje rovně do strmého kopce a po odbočení doprava u kamenného sezení se dostanete zpět na začátek trasy k zastavení č. 1 – Louňovický skanzen.