První usedlosti při soutoku Bílého potoka a říčky Rolavy v nejdeckém panství vznikaly nejspíše už v 15. století. Na významu nabyly až o století později, kdy za hrabat Šliků došlo k rozvoji těžby cínových a železných rud. Z osad postupně vznikla v 17. století ves Nové Hamry. Svůj název dostala podle hamru (kovářské dílny, vybavené stroji poháněnými vodním kolem) postaveného pod Dvorským vrchem. Hamr se také ocitl ve znaku obce. Tvoří ho červeno-modře polcený štít se dvěma buchary nad vlnitým břevnem stříbrné barvy.

Obecní znak

Těžba rud probíhala v malém rozsahu do poloviny 19. století a postupně ji nahrazovala jiná řemeslná činnost. Vyráběly se krajky, plechové pocínované lžíce, perleťové knoflíky, pracovala pila, šindelárna, mlýn, kovárna a drátovna. Na Dvorském vrchu stávala od 16. století sklárna Soví huť, která proslula výrobou modrého kobaltového skla. V roce 1789 byl vysvěcen kostel sv. Jana Nepomuckého, ve kterém se zachovaly původní varhany.

Krušnohorští turisté počátkem minulého století

Ekonomický rozvoj přinesla do regionu železniční trať z Chodova přes Novou Roli do Nejdku, která byla v roce 1899 napojena na trať z Karlových Varů do Potůčků a Johanngeorgen­stadtu. Lesnatá horská krajina v okolí Nových Hamrů byla vždy vyhledávána turisty. Pro ně byla v roce 1897 postavena kamenná rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. Rozvoj Nových Hamrů přerušila druhá světová válka. Následný odsun většiny místních obyvatel měl za následek ztrátu tradic a folklóru Krušnohoří. Po půlstoletí se Nové Hamry opět staly poklidným rekreačním střediskem.

Nové Hamry počátkem 20. století

Pajndl