Nejdek byl založen v polovině 13. století jako hornická a dřevařská kolonie na staré obchodní stezce do Saska. Písemně je poprvé doložen v roce 1340, v roce 1410 byl povýšen na město. Největší rozmach rudného dolování spadá do éry panování loketských hrabat Šliků (1446–1602). Z této doby pochází i historický městský znak se šlikovským červeným štítem a hroznatovským černým parožím.

Městský znak

Na Nejdecku byly dobývány hlavně cínové rudy, začala se však těžit i ruda železná, což vedlo ke stavbě hutí a hamrů. Po úpadku dolování v 17. století se obyvatelstvo živilo domácími výrobami a řemesly, hlavně knoflíkářstvím, tkalcovstvím a paličkováním krajek. Hospodářské oživení přinesla až průmyslová revoluce, kdy vznikly průmyslové podniky a byla postavena železniční trať do Chodova (1881) a horská železnice z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu zvaná „krušnohorský Semmering“ (1889).

Dnes je Nejdek průmyslovým městem, významnou rekreační oblastí a východiskem pro turistiku v Krušných horách. Mezi nejzajímavější atraktivity města patří hradní věž, jež je zbytkem středověkého hradu a slouží jako románsko-gotická zvonice barokního kostela Sv. Martina. Nejdecká skála je uváděna jako učebnicový příklad kvádrovitého rozpadu žuly a spolu s hradní věží je zvěčněna J. W. Goethem, který si je nakreslil při své cestě Nejdkem v roce 1786. K dalším pamětihodnostem města patří novogotický evangelický kostel, budova muzea, nejdecký zámeček a věhlasná, 1500 m dlouhá křížová cesta. Jeden z nejkrásnějších výhledů na krušnohorskou pánev poskytuje kamenná rozhledna na Tisovském vrchu – Pajndlu, která je celoročně volně přístupná a vedou k ní značené turistické trasy.

„Hradiště nýdecké“ kolem roku 1890 (podle A. Levého)

Kostel sv. Martina

Pajndl

Částečně převzato z propagačních materiálů Města Nejdek vydaných v roce 2007 a spolufinancovaných Evropskou unií a Karlovarským krajem.