Krušnohorské městečko Přebuz leží na křižovatce silnic z Nejdku, Šindelové a Stříbrné v okrese Sokolov. První písemné zmínky Přebuzi pocházejí z roku 1553, kdy byla obci udělena městská práva. Už ve 14. století je ale v okolí rýžoval cín. V roce 1556 byl ve městě zřízen horní úřad. Těžba cínu s mnoha přestávkami přetrvala až do poloviny minulého století a s jejími pozůstatky se v okolí setkáváme takřka na každém kroku. Slavná byla tradice paličkování krajek v Přebuzi a okolí. Pozoruhodnou osobností první poloviny 18. století byl páter Daniel Mayer, pozdější pražský arcibiskup, který ve zdejším drsném kraji zavedl pěstování brambor.

Historická městská pečeť

V městečku zaujme zejména pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje, který navazuje na hornickou tradici (štola a důl sv. Bartoloměje ze 16. století). Je pravděpodobně třetím chrámem v Přebuzi. V kostele je obraz Přebuzi po požáru z roku 1869 a masivní kamenná křtitelnice. Přebuz vyniká charakteristickou architekturou i nedotčenou horskou přírodou. V okolí byl vyhlášen Přírodní park a jsou tu maloplošná chráněná území Velké a Malé Jeřábí jezero, Velký a Malý močál a Přebuzské vřesoviště.

Přebuz počátkem 20. století

Městský znak obdržela Přebuz v roce 1672 od Jana Hartwiga, hraběte z Nostic. Tvoří ho nosticovský znak, na který je vložen štítek s hornickými kladivy. Štít znaku je modro-stříbrně čtvrcený. V prvním poli je zlatý půlměsíc položený hroty vzhůru a z něho vyrůstají dva kančí zuby špičkami od sebe odkloněné a stříbrně a červeně šachované. V druhém poli je černé křídlo orlí, péry doleva obrácené, se zlatým břevnem uprostřed. Přímo na poltící čáře je velká, i do dolních polí sahající kotva, malovaná ve střídavých barvách štítu. Pod kotvou v dolní třetině štítu je položen štítek červené barvy a na něm jsou zkřížená stříbrná hornická kladiva se zlatými topůrky, mlátek doleva navrch. Kolem štítku jsou rozviliny červeno-stříbrných fafrnochů.

Městský znak