Krajková se nachází v přírodním parku Leopoldovy Hamry v jihozápadním Krušnohoří. Severozápadně se nad obcí zvedá vrch Březnice (662 m), na JZ je to návrší Na Rovině (620 m). Na Západě se v údolí Libockého potoka nachází vodárenská nádrž Horka.

Městská pečeť ze 16. století

Na staré obchodní cestě do Saska ležící Krajková (tehdy Gossengrün) je poprvé zmiňována v roce 1350. Jako součást hartenberského panství ji získal v roce 1460 hrabě Václav Šlik. V roce 1484 byla povýšena na město a v roce 1488 jí král Vladislav II. udělil znak a pečeť. Do severního okolí zasahoval rudní revír Oloví a těžily se tu stříbrné a olověné rudy. Úpadek dolování přinesla třicetiletá válka (1618–1648). V 19. století bylo hlavním zdrojem obživy krajkářství. Roku 1948 byl Gossengrün přejmenován na Krajkovou a v roce 1950 ztratil městská práva. Dominantou Krajkové je kostel sv. Petra a Pavla, turistickými cíli v okolí je zámek Hartenberk a lesní kaplička sv. Trojice na Šibeničním vrchu nad Olovím.

Krajková na počátku 20. století

Okolí Krajkové je budováno svory krušnohorského krystalinika. Tyto stříbřitě lesklé břidličnaté horniny poskytovaly po staletí materiál pro stavbu budov. Byly lámány v drobných lůmcích, mj. na západním konci Krajkové v lese u křižovatky silnic do Libnova a Leopoldových Hamrů. Zajímavostí je častý výskyt granátů ve svrchní části svorového komplexu. Svor s hojnými hnědými granáty se vyskytuje např. na Hartenberku. Granáty uvolněné ze zvětralé horniny jsou časté v písčitých náplavech Dolinského potoka.

Hornickou minulost připomíná znak obce. V něm je na modrém štítě z levé strany vyrůstající ozbrojené rámě s plechovou rukavicí držící zkřížená hornická kladiva.

Obecní znak