Nacházíte se v areálu dolu Eduard, na místě pracoviště vězňů z tábora Nikolaj, na trase historické naučné stezky „Jáchymovské peklo“. Naučná stezka vznikla z iniciativy hornického spolku Barbora v Jáchymově za podpory Konfederace politických vězňů a Klubu českých turistů.

Slavná minulost jáchymovského hornictví je dlouhá půl tisíciletí. Je však poznamenána tragickými událostmi posledního období těžby, které zde probíhalo od roku 1945 do začátku 60. let minulého století. Tehdy bylo jáchymovské ložisko jediné otevřené ložisko uranových rud na území sovětského mocenského vlivu. V letech 1949–1953 zde bylo zřízeno 10 vězeňských táborů, ve kterých byli političtí vězni nuceni k namáhavé vyčerpávající práci v podzemí.

Rozmístění pracovních táborů v okolí Jáchymova (1952)

Jáchymov je nejvýznačnějším reprezentantem žilného typu rudních ložisek v českém Krušnohoří. Leží na jižních svazích Krušných hor v nadmořské výšce od 581 (jáma Leopold) do 1001 m (jáma Barbora 2). Nejnižší úrovně bylo dosaženo na Dole Rovnost I, a to 224 m n. m. (hloubka dolu je 707,7 m). Dobývány byly rudní žíly dvou hlavních systémů, které nesou historické pojmenování žíly půlnoční (severojižní) a žíly jitřní (východozápadní). Uranové zrudnění bylo vyvinuto zejména na žilách půlnočních, tvořících 7 žilných uzlů – Abertamy, Barbora-Eva, Rovnost, Svornost, Panorama, Bratrství a Plavno. Celý tento komplex je uváděn jako uranové ložisko Jáchymov.

Žíla Bergkittler s uranovým zrudněním (1882)

Žilný uzel Rovnost byl v rámci uranového ložiska Jáchymov nejvýznamnější. Zahrnoval šachty Rovnost I, Eliáš, Eduard, Nikolaj a část důlního pole jámy Klement. S rozlohou 3,25 čtverečních kilometrů a celkovou produkcí cca 3 180 tun uranu představoval z celosvětového pohledu ložisko střední velikosti.

Uranové doly a rudní uzly (1946–1964)

Odval dolu Eduard