V roce 1792 byl v dnešním Eliášském údolí založen důl Rudolf. Na paměť návštěvy významného německého geologa Abrahama Gottlieba Wernera byl důl v roce 1850 přejmenován na Wernerův. Pojmenování Rovnost získala šachta až v souvislosti s poválečným uranovým běsněním. Do roku 1961 tu stál nechvalně proslulý pracovní tábor s krycím označením „P“, na jehož místě je dnes rekreační chatová osada.

Wernerův důl koncem 19. století

Důl Rovnost je nejhlubším dolem jáchymovského revíru. Má přímou hloubku 661 metrů, po započtení slepé jámy (svislé šachty ražené v podzemí) je hloubka 707,7 metrů. Na úrovni 12. patra je v nadmořské výšce 262 metrů důl propojen s dolem Svornost. Těžní věž dolu byla demontována a jáma je dnes překryta masivními mřížemi a ohraničena ocelovými pláty. Přesné označení jámy je Rovnost I, jáma Rovnost II leží nad Mariánskou nedaleko dolu Adam.

Ukládání smolince do věder (1945)

Důl Rovnost patřil k nejproduktiv­nějším jáchymovským dolům. Stál také u zrodu jáchymovského lázeňství. V dole byl první využívaný zdroj radioaktivní vody, tzv. Štěpovy prameny. Do prvních radonových lázní zřízených v domě pekaře Kühna v Jáchymově (čp. 282 na nám. Republiky) byla voda donášena v putnách nebo dovážena koňským povozem. Od roku 1908 byla přiváděna potrubím do kabin zřízených v továrně na uranové barvy, od roku 1911 do koupelí v nově postavené Lázeňské budově, dnešním Lázeňském centru Agricola.

Nosič radioaktivní vody (poč. 20. století)

Důl Rovnost proslul výskytem mnoha vzácných minerálů, zejména produktů druhotné přeměny smolince. Celý jáchymovský revír je nejbohatším mineralogickým nalezištěm na světě. Nalezeno zde bylo přes 400 minerálních dru­hů.