Jáchymovský rudní revír je nejvýznačnější reprezentant žilného ložiskového typu v českém Krušnohoří. Byly zde dobývány rudní žíly dvou hlavních systémů, zhruba severojižního (tzv. žíly půlnoční) a východozápadního (tzv. žíly jitřní).

Drátkovité stříbro

Jitřní žíly jsou až na několik výjimek většinou slabě zrudněné (a často zcela sterilní) poruchové zóny. Pro poměrně stálý průběh po nich staří horníci rádi razili podzemní chodby, neboť hornina v jejich okolí nebyla tak pevná. Půlnoční žíly vznikly na zlomových liniích i na puklinách a mají proměnlivý průběh. Byly hlavním zdrojem nositelem zrudnění. Kromě stříbra obsahovaly často i barevné kovy a ve větších hloubkách i uranové rudy.

Stařiny na žilném tahu Švýcar

Právě se nacházíme uprostřed pásu starých odvalů a propadlin na „půlnoční“ žíle Švýcar, který se v délce několika stovek metrů táhne podél silnice. Žíla patřila k nejbohatším stříbronosným žilám v revíru. Pojmenování Švýcar není v tomto případě zcela správné, neboť se vztahuje k rýnskému těžaři Georgu Schweizerovi, hezky česky řečeno po „Jiřím Švýcarovi“. Georg Schweizer získal do konce 20. let 16. století ze svých dolových měr přes 40.000 zlatých. Původně chudý jáchymovský těžař Merten Heidler získal z pozemků na Červené a Schweizerově žíle 100.000 zlatých čistého zisku a stal se nejbohatším občanem Jáchymova. Honosné patricijské domy obou těchto boháčů nalezneme na náměstí Republiky.

Smolinec

Žilné pásmo opět přilákalo horníky v 19. století, po objevu uranových barev k barvení skla. Uranová ruda byla nejdříve získávána ze starých odvalů. Haldy na Švýcaru byly překopány již kolem roku 1843. Za éry uranových dolů poskytla žíla Švýcar (tj. správně Schweizer) jeden z největších výtěžků uranové rudy.