Zdejší klášter založil 30. září 1340 biskup Jan VII., zvaný Volek (syn Václava II.). Spoluzakladatelem byl Karel IV., tehdy ještě markrabě moravský.

Jan VII., zvaný Volek

Znaky Jana VII., Volka

Jednalo se o klášter sloužící mj. i k výchově šlechtických dcer, kněžen atd. Toto elitní zařízení (jediné tohoto druhu na Moravě) mělo shodná privilegia jako svatojiřský klášter na Pražském hradě. Klášter, obdařený četnými výsadami, byl určen pro spásu duše Volkovy zemřelé sestry, královny Elišky Přemyslovny. Rotunda sv. Pantaleona se stala jeho součástí.

První abatyší se stala Alžběta, nemanželský potomek posledních Přemyslovců. Kdo byl jejím otcem, není jisté, spíše než Václav II. to mohl být vzhledem k časovým souvislostem jeho syn Václav III. I nástupkyně abatyše Alžběty se významně zasloužily o rozšíření kláštera a jeho majetku. V pramenech je zmiňováno celkem 14 abatyší tohoto kláštera v rozmezí let 1341 a 1587. Až do roku 1425 byl v klášteře svrchovaný blahobyt.

Za dob Husitů klášter i hrad Melice zpustošila hlavně vojska Prokopa Holého. Samotný klášter i jeho obyvatelky neměly příliš dobrou pověst. Abatyše musely být roku 1534 vyšetřovány za „nezpůsobné“ hospodaření, později si naopak stěžovaly na krácení svých práv ze strany biskupské vrchnosti. Když pak přijel na návštěvu biskup Marek, shledal mnohé ještě horším, „než mu ve stížnosti líčeno bylo”. Po zániku kláštera v 16. století nenašly budovy využití, postupně chátraly a mizely. K tomu přispěla i švédská vojska, která roku 1644 vypálila dvůr i městečko Pustiměř.

Kostel sv. Benedikta

V blízkosti současného římskokatolického farního kostela sv. Benedikta, postaveného v roce 1900, stával od roku 1340 do roku 1588 ženský klášter benediktinek.

Kostel z 19.stol.

Rotunda sv. Pantaleona

Byla vybudována v románském slohu kolem roku 1140 zřejmě olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a zasvěcena byzantskému světci sv. Pantaleonovi, jenž – jak praví legenda – dokázal léčit všechny nemoci a který pro svou víru zemřel jako mučedník. Je to jeden z mála dokladů zasvěcení církevního svatos- tánku východnímu světci u nás. Byl zde nalezen vzácný byzantský pektorální (ostatkový) křížek. V roce 1351 byl na místě rotundy pochován olomoucký biskup Jan VII., jeden z posledních levobočků Přemyslovců.

Kaple sv. Anny

Raně barokní kaple byla postavena v místě zaniklého kláštera. Třetí abatyší pustiměřského kláštera, Anna, sestra císaře Karla IV., byla korunována zlatou korunou, aby mohla zastupovat olomouckého biskupa. Získala tímto právo posluhovat při korunovaci českých královen. V Pustiměři se každoročně o svátku sv. Anny konají slavné poutě.

Smírčí kámen

Nachází se u hájenky na cestě do Melic. Na přední ploše je vyryt kříž a za ním šikmo meč. Pod horním okrajem je vytesán letopočet 1553 a pod ním na příčném rameni kříže nápis SSIMKO. Není však známo, k jaké události se váže.

Výborná diplomová práce o založení kláštera Pustiměř je ke stažení zde: http://is.muni.cz/…ustimeri.pdf