Mlýny

Dlouholetou dominantou obce byly dva dřevěné větrné mlýny beraního typu. Zakladatelem staršího z nich byl jistý Josef Šťastný, poddaný ze Zelené Hory. 7. října 1785 žádá o postavení a užívání větrného mlýna. Jeho žádosti bylo dne 30. října vyhověno a bylo mu uděleno právo k jeho užívání za roční poplatek 6 zlatých.

Mlýn i s domem číslo 24 střídal majitele až do 3. května 1898, kdy jej koupili Žofie a Josef Hnízdilovi, kteří jej měli v držení do roku 1941. Přesné datum založení druhého mlýna není známo.

Po vyvlastnění obou mlýnů říšskoněmeckou vojenskou správou (18. června 1941) jsou mlýny, domy i hospodářské budovy opuštěny. Během války v letech 1941 až 1945 slouží jako zdroj levného stavebního a topného materiálu.

V obci byly v minulosti stavěny převážně „Hanácké domy“, tzn. přízemní domy s typickým uspořádáním obytných a hospodářských budov. V období po druhé světové válce se postupně začíná měnit ráz obce a klasické domy jsou postupně nahrazovány rozlehlými domy s břízolitovou fasádou.

Hradisko

Intenzivní osídlení zde bylo již na začátku doby bronzové (2000 př. n. l.). Hradisko u Zelené Hory a hrad (Melice) ztrácely ve 13. století význam –byly malé rozlohou a nebylo možné je rozšiřovat (ostroh). Nerozsáhlý hrad se nehodil k novým účelům – výběr daní, zvyšující se požadavky na reprezentaci. Proto jeho funkci převzal Vyškov. Jako město se dalo i lépe bránit.

Při archeologických výzkumech v letech 1963 – 1964 zde byly nalezeny tisíce střepů, kamenné nástroje, korálky a poměrně vzácný měděný náramek.

Ze sídlištních jam z období 1600 let př. n. l. pocházejí tenkostěnné nádoby únětické kultury, kostěná šídla, kamenné nástroje, jantarový korálek, bronzová jehlice, zuhelnatělá obilná zrnka a drobná hliněná figurka medvěda.

Další informace jsou k vidění v zajímavě provedené expozici muzeí Vyškov a Drysice.