Kladský výběžek patřil před druhou světovou válkou mezi nejohroženější místa Československé republiky. Široké kladské údolí bylo pro vpád cizích vojsk v minulosti již několikrát použito (např. pruskými vojsky za 2. slezské války 1745). Z jižního cípu výběžku je to navíc vzdušnou čarou pouhých 160 km k jižní hranici s Rakouskem, při vpádu nepřítele hrozila nepříjemná možnost přetnutí území republiky na dvě části. Proto při opevňovacích pracích (1935–1938) byl prostor mezi Králickým Sněžníkem a Orlickými horami opatřen daleko mohutnějšími opevněními, než například horské hřbety Jeseníků, které již samy o sobě byly pro nepřítele nezanedbatelnou překážkou. Systém československého předválečného opevnění byl založen na bočních palbách objektů postavených v souvislé linii. Opevnění se stavělo těžké a lehké. Těžké opevnění bylo budováno ponejvíce na ohrožené severní hranici. Tvořila jej linie pěchotních srubů vyzbrojených kulomety a protitankovými kanóny. Na strategicky významných místech byla tato linie opevnění zesilována soustavou vzájemně propojených objektů vyzbrojených i dělostřeleckou výzbrojí – tzv. dělostřeleckými tvrzemi.. Při stavbě byla v rámci ulehčení realizace linie opevnění rozdělena na menší stavební úseky a podúseky, které byly přidělovány soukromým firmám, vybraným armádou v neveřejných konkurzech. Samotná stavba byla vždy přísně utajovanou záležitostí. Například první, co bylo potřeba na staveništi udělat, byla vysoká prkenná ohrada, která jej obepínala a zabraňovala pozorování.
Přidat komentář a fotografie
Komentáře na Facebooku
Zobrazit na velké mapě
Zastavení na stezce
10
Kódy
Kontakty
Kraličák s.r.o.
Petr Linhart
Tel.:731102292
e-mail:info@mujkralicak.cz
http://www.mujkralicak.cz