Město Lomnice nad Popelkou a jeho okolí má řadu turistických atrakcí. Obec byla založena již ve 13. století, první písemná zmínka je ale z roku 1354. Město v průběhu let patřilo několika majitelům, mezi významnější patří rod Morzinů, který vlastnil město od poloviny 17. století. V 16. století se ve městě rozvíjelo především tkalcovství. V roce 1810 začala ve městě výroba lomnických sucharů. V městské části Karlov se dochoval soubor roubených domků, který byl vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury 25. července 1995. Zástavba zachovává původní dispozici městské čtvrti. Tradiční lidová architektura tvoří výjimečnou a historicky cennou součást lidového stavitelství v severovýchodních Čechách. Na celém území převládaly až do 17. století přízemní dřevěné roubené domy s mohutnými sedlovými střechami se šindelovou krytinou. Důležitou součástí byl komín, který odváděl z topeniště dým. Komínové těleso se zakládalo nad ústím pece. Horní část komína měla obvykle pravidelný hranolovitý tvar. Některé komíny měly zakončení v podobě ozdobně zpracované hlavice tzv. babkou. Kameníci zhotovovali hlavice z pískovce a zdobili je plastickými ozdobami a figurálními motivy. Základem Karlova je velké náměstí ve tvaru obdélníku, které představuje vrchol dřevěného barokního urbanismu. Okolí je zastavěno jednotně řešenými přízemními roubenými domky s podsíněmi a bohatě vyřezávanými štíty tzv. lomenicemi orientovanými do náměstí. Symboliku pojmenování čtvrti završuje pískovcová socha z roku 1874 Panny Marie Karlovské, patronky těhotných a neplodných žen. Na náměstíčku je ii malá kašna a socha svatého Prokopa. V minulosti Karlovské náměstí sloužilo jako tržiště pro dobytek. Na Karlově je vedle podniku Glanztex, tedy směrem z náměstí na Košov restaurace, která nabízí každý den občerstvení.