Prosetín náležel pánům z Pernštejna, kteří v roce 1390 drželi část obce. Zbývající díl patřil do vlastnictví místního rodu, který sídlil na místním dvoře (tvrzi), rozprostírajícím se na území dnešních usedlostí č. p. 23 a 25.

Celkový pohled na vesnici Zdroj: www.prosetin.cz

Prosetínu dominují stavby dvou kostelů. Původní dřevěný katolický kostel sv. Markéty byl v roce 1738 nahrazen barokní stavbou. Evangelíci v Prosetíně pro své bohoslužby využívali v srpnu a září roku 1781, tedy ještě před vydáním Tolerančního patentu, filiální katolický kostel v Prosetíně. Jeden z prosetínských rodáků, Řehoř Jakubec, se dokonce vydal k císaři do Vídně s žádostí o náboženskou svobodu. V letech 1781–1782 byl v Prosetíně postaven toleranční dům – modlitebna, která je nejstarší toleranční stavbou na Vysočině. Důkladně byl přestavěn v roce 1847. V roce 1898 byla k němu přistavěna věž a zavěšeny tři zvony. Od té doby mají evangelíci v Prosetíně svůj „dolní“ kostel. V interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání. Stůl Páně s ohrádkou je ve středu modlitebny a lavice ho obklopují ze tří stran. Kolem modlitebny je hřbitov s památným dubem.

Evangelický kostel Zdroj: www.prosetin.cz

Evangelický kostel Zdroj: www.prosetin.cz

Na místním hřbitově, v těsném sousedství kostela, roste rovněž velká lípa. Mohutný strom je relativně zdravý a vitální. Jeho koruna je v důsledku blízkosti kostela zajímavým způsobem nesouměrná. Tento strom je finalistou soutěže Strom roku 2007 pořádané Nadací Partnerství.

Obec vlastní originály privilegií z let 1482 (s pečetí Viléma z Pernštejna), 1557 a 1611.

K Prosetínu patří místní části Čtyři Dvory a Brťoví, cesta k nim od Prosetína nabízí krásné výhledy na bystřicko. Zastavení Prosetín leží sice mimo stezku, ale jeho návštěva stojí rozhodně za to.