Dnes již zaniklé chuchelské lázně vznikly před rokem 1729. Nejprve byly označovány podle majitelů hlavní budovy (Fuchsbad podle dr. Fuchse nebo Theodorsbad podle zbraslavského opata Theodora Schönfelda), později se ujal německý název Kuchelbad. Léčivým zdrojem přitom byl pramen s velkým množsvím uhličitanu vápenatého vyvěrající ze zdejších silurských a devonských hornin, kterému byly dokonce přisuzovány zázračné účinky. Proto byl v blízkosti prameniště v polovině 18. století umístěn reliéf Panny Marie, kolem kterého byla později vybudována grotta a místo se stalo oblíbeným cílem nemocných i poutníků. Léčení spočívalo v koupelích a pitných kúrách. V době své největší slávy sloužily v Chuchli lázeňským účelům tři budovy. Nejstarší z nich dnes s čp. 45. Jde o pozdně barokní stavbu z 18. století s nikou Panny Marie v průčelí. Dům čp. 44 je o století mladší a je postaven přímo nad potokem. Největším lázeňským objektem je budova bývalého hostince čp. 42 z 19. století. Jeho součástí je na východní straně zajímavě pojatá zahradní terasa, kde se v závěru června 1881 uskutečnila známá „Chuchelská řež“ mezi českými a německými studenty. Součástí státem chráněné památkové zóny je ještě bývalá myslivna (čp. 43) označovaná také jako „Vila Maria“, kde trávil léto Jaroslav Vrchlický (za ním sem dojížděli významní čeští umělci (např. J. V. Myslbek, J. S. Machar, Otýlie Sklenářová – Malá) a také budova bývalé obecné školy nebo statek Bílých (čp. 4).