Mezi nejvyšší vrcholy Českého středohoří, se svou nadmořskou výškou 752 m.n.m., patří Hradišťany. Po Milešovce se jedná o druhý nejvyšší vrch, který se zvedá z okolních lesů. Tím se také liší od ostatních vrcholů, protože z něho není kruhový výhled, i když přece jen určitý rozhled do okolí poskytuje. V jeho vrchních partiích se však nachází zajímavost v podobě přírodní rezervace Hradišťanské louky. Louku, která je předmětem ochrany obklopují lesy nesoucí znaky emisního zatížení. Smrkové porosty, zde velmi připomínaly svým vzhledem Krušné hory, kde bylo emisní zatížení velmi výrazné. Nejvíce postižená smrková kultura musela být odtěžena. Výsadbou nových listnatých porostů došlo ke změně lesní skladby vrcholových partií.
Na travnaté náhorní plošině stávalo ve starověku keltské hradiště, po kterém jsou zde zřetelné stopy. Místo je zajímavé z hlediska archeologických nálezů pravděpodobně z 8. – 9. století před naším letopočtem. Hradiště knovízské kultury bývalo kruhového nebo oválného tvaru a bylo obklopeno dvojitým valem z čedičových kamenů. Val se z části dochoval dodnes, ale kdysi býval místy vysoký až 2 metry. Nejmohutnější balvany se zachovaly na severní straně směrem k Mukovu. Tento čedičový a znělcový vrch se nachází nedaleko obce Třebívlice, asi 7 km od Milešovky. Odtud také vede na Hradišťany červená turistická značka, která je z větší části propojená s cyklistickou stezkou, proto i když se jedná o značný výstup, je možné zdolat ho na kole.
Je možné zvolit různě dlouhé trasy. Jedna z nich vede z Třebívlic, kolem vrcholku Houžetín (561 m.n.m.), dále přes Kozí hřbet k rozcestí Hradišťany a odtud dále na vrchol vede jen jedna značená cesta. Delší trasa vede z města Třebenice, do osady Děkovka a dále do Děmčic a přes vrcholek Houžetín. Na Hradišťany se můžeme vydat také od železniční stanice Žalany, přes Černice, Lukov a Štěpánov.

Keltský val

Lesy na Hradišťanech

Zbytky hradiště