Základní informace

Přírodní památku Otická sopka tvoří pozůstatek sopky, která pochází z období spodního miocénu. Stáří sopky stanovili odborníci na 20 mil. let. Výchoz původní sopky, který tvoří čedičová hornina, byl objeven pod vrcholkem lomu na Kamenné hoře. Jako přírodní památka byla tato oblast vyhlášena v roce 1991 na rozloze 10,44 ha.

Předmět ochrany

Ochrana třetihorních čedičových vyvřelin a ledovcových uloženin.

Geologie

Kamenná hora je nevysoký vrch budovaný kulmskými horninami (převážně drobami) moravického souvrství, jehož jádrem proráží těleso neovulkanitů. Zdejší čedičová hornina je výrazně starší než např. u sopek z okolí Bruntálu. Radiometricky bylo její stáří stanoveno na 20 milionů let. Tomuto stáří odpovídá i dnešní, denudací značně setřený a pozdějšími procesy přemodelovaný, reliéf sopky. Vrcholový „kráter“ nevznikl přírodními silami, nýbrž lomovou těžbou během první poloviny 20. století. Lom byl založen r. 1890, v roce 1949 se uvádí již jako opuštěný. Odkryvy představují nikoli výlevné, ale podpovrchově utuhlé těleso – pravděpodobně se jedná o přívodní dráhu vulkánu. V lomových stěnách vystupuje černošedá, více nebo méně pórovitá hornina s hojnými drobnými vyrostlicemi olivínu a pyroxenu, která je označována jako melilitický olivinický nefelinit. V prostoru lomu má převážně kulovitou odlučnost, danou intenzivním rozpukáním intruze. Pukliny jsou vyhojovány světlým, nažloutým karbonátem. V dutinách lze nalézt krystalové drúzy kalcitu a srostlice phillipsitu ze skupiny zeolitů.

Otická sopka 1

Otická sopka 2

Otická sopka 3