Stezky | doháje.cz

Základní informace

Bludné balvany jsou různě velké valouny na našem území se nevyskytujících hornin, které k nám byly dopraveny ledovcem při kontinentálním zalednění zhruba v období před 250 až 800 tisíci lety. Porubský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v roce 1990.

Předmět ochrany

Druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných „V dolech“ v Porubě.

Geologie

Porubský bludný balvan je tvořen horninou žulového charakteru, která je popisována jako hrubozrnný porfyrický granit. Barva horniny je růžová s nápadnými černými skvrnami tmavých minerálů. Struktura horniny je porfyrická, s 1 – 2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců. V základní hrubozrnné hmotě se dále nachází plagioklas, šedý, nažloutlý drcený křemen a černý biotit v protáhlých shlucích. Dále je přítomen magnetit, apatit, titanit, řídce epidot. Rozměry Porubského bludného balvanu, který sem byl dovlečen ledovcem pravděpodobně ze středního Švédska, dosahují 320 × 170 × 120 cm a hmotnost zhruba 10,8 tuny. Porubský kámen ležel původně v malém, bezejmenném potůčku stékajícím ve směru od silnice na Opavu svahem podél porubských polí do údolí, kde se potůček vlévá z levé strany do Porubky, odtud byl vyzvednut a dopraven na porubskou náves, aby se z něj stal pomník k desetiletému jubileu republiky. „Svornost v obci, mír ve státě“, hlásal nápis na bludném balvanu. Kámen se tak měl stát památníkem vzniku republiky a symbolem pevnosti základů a trvání nového státu. V roce 1938 se vesnice Poruba spolu se sousedním městem Svinovem a dalšími obcemi stala na příštích 7 let součástí Německé říše. Nápis byl odstraněn, kámen na návsi zůstal. V roce 1968 byl přemístěn na ulici Vřesinskou, kde je dodnes.