Stezky | doháje.cz

Tajuplné skřítkovo rašeliniště u dávné zemské cesty

Hluboké a studené lesy plné dravé zvěře, kam lidská noha dlouho nevstoupila. Rašeliniště, tajuplný svět bažin a mokřadů, kde bludičky za jasných nocí lákají zbloudilé poutníky. Divoké pohoří v okolí rašeliniště Skřítek. Jak tu vlastně vzniklo?

Množství silných pramenů zpod Ztracených skal a Zelených kamenů naplňuje ploché sedlo Skřítku vodou. Mokro a chlad jsou tím pravým domovem pro mech rašeliník a řadu vzácných rostlin a živočichů. Rašeliníku je zde dobře, stále roste, až vytvoří velký nadýchaný polštář plný vody, kterému říkáme rašeliniště. Na dně polštáře se odumřelé rašeliníky a ostatní rostliny rozpadají v rašelinu, kterou zde před mnoha lety jeseničtí horalé těžili. Dnes rašeliniště na Skřítku postupně vysychá a zarůstá stromy. Stát se nakonec lesem je údělem většiny rašelinišť.

V podhorské obci Sobotín netuší, co se děje na horském sedle. Formani s koňskými povozy přepravují čerstvě vytěžené dřevo z jedné strany hor na druhou, aby zásobili sobotínské železárny palivem. Sněhu je v zimě tolik, že jej odhrnují dřevěnými pluhy, taženými koňmi. A když už koně nestačí, je nutné přiložit ruce k dílu. Po náročném stoupání jsou formani se silami u konce a odpočinek potřebují i koně. Mlhavý opar se rozestupuje společně s temnými smrky a na palouku se rýsují obrysy hostince – vítaného zastavení pro kolemjdoucí.

Hostinec na Skřítku v roce 1920.

Není divu, že bratři Kleinové, majitelé stavební firmy i železáren v Sobotíně, vybudovali už před 150 lety hostinec Na Skřítku. Cesta mezi Rýmařovem a Šumperkem bývala náročná. Později byl hostinec zcela přebudován k potřebám turistů a byl otevřen v létě i v zimě. Pořádala se tu různá masová shromáždění, srazy a lidové veselice.

Víte, že …?

Rozvoji lesního hospodaření v oblasti Skřítku bránil obrovský počet dravé zvěře, jako byl vlk, medvěd a rys, kteří obývali zdejší pralesovité porosty.

Ochrana přírody a krajiny

Nacházíte se v NPR Rašeliniště Skřítek

Všichni máme právo si užívat horského prostředí tak, abychom se mohli vracet pro to nejcennější, co může nabídnout – neporušené hodnoty, které civilizace neposkytuje.