Stezky | doháje.cz

Nezahojená jizva na tváři jesenické přírody

Při pohledu přes údolí Divoké Desné nás zarazí nezvyklý a nepřirozený tvar kopce. Hned nás napadne, že uříznutý vrchol není dílem přírody. Je to horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně.

Dolní nádrž PVE

Ještě před tím, než začala v srdci Jeseníků v roce 1978 výstavba přečerpávací elektrárny, patřilo údolí Divoké Desné k nejkrásnějším a nejzachovalejším místům v těchto horách. Z nedotčeného údolí s rozsáhlými a hlubokými lesy vystupovaly tři ostrůvky bezlesí – vrcholky Dlouhých strání (1350 m n. m.), Mravenečníku (1343 m n. m.) a Vřesníku (1342 m n. m.). Toto vše se však výstavbou energetického díla zásadně a nenávratně změnilo.

Dnes tu můžeme vidět uříznutý, technicky upravený a vyasfaltovaný vrchol Dlouhých Strání s nádrží o rozloze více než 15 ha namísto horských luk, širokou asfaltovou komunikaci vedoucí z údolí až na vrchol, bezcitně zasazenou do horských svahů, rozvrácené horské lesy, tok dříve nespoutané Divoké Desné přerušený údolní nádrží s hrází vysokou 56 m. Náš pohled jistě upoutá i trojice stožárů nefunkčních větrných elektráren – tzv. větrná farma Mravenečník.

Paradoxem zůstává, že dnes je tato stavba prezentována jako úžasné spojení technického díla s přírodou, ale nenechme se mýlit.

Víte, že …?

Stavba přečerpávací vodní elektrárny trvala neuvěřitelných 18 let (1978–1996)? Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně patří svým výkonem 2×235 MW k největším přečerpávacím vodním elektrárnám na světě a disponuje největší reverzní vodní turbínou v Evropě. Výškový rozdíl mezi horní a dolní nádrží činí 525 m. PVE Dlouhé Stráně představuje největší negativní zásah člověka na území Jeseníků v historii. Jednou z uvažovaných variant pro výstavbu přečerpávací elektrárny v 70. letech minulého století byla i Vysoká hole či nedaleká Břidličná hora.