Lesy v Šárce v průběhz času několikrát významně změnili svou tvář. Původní lesy zde měly teplý a suchý ráz. S příchodem člověka se krajina výrazně změnila. Člověk zde po tisíciletí ovlivňoval krajinu jako pastevec a rolník. Právě proto vznikla pestrá mozaika lesů, pastvin a luk a ještě v 19. stol. bylo území Šárky téměř bezlesé. Na řadě míst se až do 18. století nacházely vinice. Rostly zde zejména doubravy a dubohabřiny, na severních svazích se nacházel i buk. Těchto původních lesů se do dnešních dnů zachovaly jen zbytky, tím největším je část Nebušického háje.

Dnes je území Šárky opět hojně zalesněno, a to zejména díky výsadbám na přelomu 19. a 20. století. Dřeviny, které zde byly vysazovány, byly však často nevhodné např. trnovník akát, borovice černá, dub červený, ale i smrk ztepilý. V posledních desetiletích zde také dochází k samovolnému zarůstání dalších ploch lesními dřevinami i křovinami, takže porosty už nyní souvisle pokrývají území dříve zcela holá. Zbytky skalních stepí a vřesovišť jsou dnes součástí chráněných území a jsou udržovány tradiční pastvou. V současné době je snahou nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. Vysazují se zde zejména duby, buky a habry. Lesy v Šárce jsou jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy. Lesy jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Zároveň jsou vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání – na těchto plochách nedochází ke kácení stromů. Zároveň byly vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání. Text byl vytvořen s využitím informačních materiálů vydaných Odborem ochrany prostředí MHMP. Více info: http://envis.praha-mesto.cz.