Stezky | doháje.cz

Vítejte na Anenském vrchu! Tento kopec (861 m n. m.), dnes tichý a opuštěný, byl odedávna významným poutním místem pro věřící z širokého okolí.

Poutní kostel sv. Anny

Dominantou Annabergu, jak se kopec jmenoval původně a dodnes je tak lidmi nazýván, je kostel svaté Anny. V roce 1694 zdejší občané uspořádali veřejnou sbírku a postavili na tomto místě kapli, která pojmula až 100 lidí. Ale jak už to tak v drsných krajích bývá, náboženské cítění zde rok od roku nabývalo na síle a kaple zanedlouho nedostačovala potřebám poutníků. V roce 1742 se zde při příležitosti oslav patronky této kaple – Pramáti Ježíše Krista – sešlo najednou okolo 2000 věřících! A tak zde byl, o 28 let později (1770), postaven Chrám Páně, jak jej vidíte dnes.

Podle dobových dokumentů, nalezených za oltářem, se stavbou pomáhali lidé z širokého okolí a bylo na ni použito 5253 zlatých a ještě dalších 200 zlatých na oltář, kazatelnu a varhany. Sotva jej však vysvětili, začala v těchto krajích doba temna, kvůli zuřící válce s Turkem, která zapříčinila velký hladomor. Byl vybit a sněden veškerý dobytek včetně psů a mnoho lidí zemřelo hladem či na jiné nemoci. O to více se lidé upínali k tomuto svatostánku s prosbami za konec tohoto utrpení. Války stavbě velmi uškodily a trvalo dlouho, než se ji podařilo opravit.

Kulturní smrčiny

Jen malá část smrkových porostů v Jeseníkách jsou lesy přirozené. Podíl smrku je zde výrazně vyšší než by měl být. Správně by zde měly převládat smíšené lesy zastoupené bukem, javory, jedlí, jilmem a taky smrkem. Pěstování smrčin je z ekonomického hlediska výhodnější, avšak z dlouhodobého pohledu má mnoho negativ. Kromě náchylnosti k polomům a kůrovcovým kalamitám jsou nevýhodné také v tom, že svým jehličím okyselují půdu. V kyselém prostředí pak roste jen málo rostlin, dochází k erozi půdy a potravní nabídka pro zvěř je nedostatečná. Takové lesy zadržují méně dešťové vody a podporují tím častější vznik povodní. Navíc les působí smutně a bez života. Téměř jako kukuřičné pole…