Stezky | doháje.cz

Vydáte-li se po zelené značce do Nového Malína, budete procházet chráněným územím, které bylo zařazeno na seznam evropsky významných lokalit Natura 2000. Asi po kilometru této stezky pramení po levé straně Malínský potok, který vytvořil výrazný zářez do krajiny. Hluboká a úzká Malínská rokle, porostlá lesem má výškové rozpětí 490 – 684 m n. m. a své vlastní stinné a vlhké mikroklima. Lokalita je mozaikou porostů květnatých bučin, suťových lesů, údolních jasanovo-olšových luhů, štěrbinové vegetace silikátových skal a nepůvodních kulturních smrčin. Pro odborníky je území významné především výskytem vzácného druhu mechu zvaného šikoušek zelený, který byl nalezen na ztrouchnivělém kmeni smrku. Tento krátkověký mech je lidským okem patrný pouze na podzim, kdy vytváří tobolky s výtrusy. Vyhovují mu stinná vlhká místa s tlejícím dřevem.

Šikoušek Zelený

Význam tlejícího dřeva v lese Jedním ze zákazů dávných lesních norem byl zákaz sběru klestu a vyhrabávání listí. Ponechání drobné dřevní hmoty v lese už tehdy bylo jediným „hnojením“. V přírodním lese si strom nejprve vezme živiny z půdy ke svému růstu a po završení života spadne, zetleje a vrátí tak živiny zpět do přirozeného koloběhu. Pokud však člověk stromy vykácí a odveze, půda je stále víc a víc ochuzována o potřebné živiny. V současné době to platí dvojnásob. Tlející dřevo není „nepořádek“, jak se mnozí domnívají, je významnou složkou lesního ekosystému.

Semeňáčky

Velký význam má v extrémních podmínkách horských lesů, kdy tlející kmeny a pařezy poskytují příznivé podmínky pro přirozenou obnovu. Odumřelá a tlející dřevní hmota výrazně zvyšuje druhovou pestrost daného stanoviště. Žije na ní řada druhů, které v klasických hospodářských lesích jen obtížně nalézají příznivé životní podmínky. Je substrátem zejména pro houby a hmyz, ale kromě nich také pro bakterie, lišejníky, mechorosty, kapradiny, keře a semenáčky dřevin, kroužkovce, pavouky, plže, plazy, obojživelníky a dokonce i ptáky a savce.