Velká kotlina je vedle krkonošských karů jedním z mála míst v ČR, kde se vyskytují lavinové křivolesy. Tyto nízké stromové a keřové porosty s břízou karpatskou, vrbou slezskou a jeřábem ptačím olysalým zde porůstají střední a dolní části lavinových drah, kde dochází k pádům velkých sněhových lavin. Keře nebo nízké stromy s měkkým dřevem a pružnými větvemi mají na rozdíl od smrku nebo buku, které by se zde jinak přirozeně vyskytovaly, lepší schopnost odolat ničivé síle padající laviny i obrovskému tlaku sněhu, kterého je zde v zimě i několik metrů. Soustavný tlak sněhu plazícího se dolů po svahu způsobuje, že dřeviny mají deformované kmeny, po svahu šavlovitě prohnuté. I přes jejich ohebnost dojde časem, při dosažení určité tloušťky kmene, k jejich vytržení nebo ulomení. Ke vzniku podélných zlomů dochází často přímo v místě prohybu kmene.

Foto

Dříve se malé porosty těchto lesů vyskytovaly patrně i v Malé kotlině, odtud ale byly vytlačeny vysázenou kosodřevinou. Poté, co byla kleč vykácena a začaly opět padat laviny, se zdá, že se i křivolesy začínají obnovovat. Na pohled podobné křoviny rostou na prudkých svazích hor i v dalších pohořích Evropy, například v Alpách, Pyrenejích, Vysokých Karpatech. Roste v nich však většinou olše nebo některé jiné druhy křovitých vrb.

Bříza karpatská