K tomuto stromu se váže legenda, která vysvětluje důvod převodu královského lesa (od těch dob nazývaného „Království“) do majetku města Olomouce. Na místě dubu Krále, ve svém královském lese, odpočíval roku třináctistého šestého mladý král Václav III. Zabloudil na lovu a rozhodl se, že pod doubkem počká na svou družinu. Všude byl klid, jen tráva lehce ševelila. Pak přitančily víly a hrály si s malým jelínkem. Náhle vrazil na palouk vlk a vrhl se na jelínka. Král po něm vystřelil a… probudil se. Byl na palouku sám a co se mu zdálo, mu nešlo z hlavy. Vrátil se do Olomouce a les věnoval městu. Měl jediné přání: aby dub, pod kterým měl tak zvláštní vidění, nebyl nikdy pokácen. Zanedlouho, v srpnu 1306, byl poslední potomek nejstaršího českého královského rodu, poslední Přemyslovec, ve spánku zavražděn. Avšak královo přání bylo splněno. Dub, pod kterým se zdál královi onen zvláštní sen, byl zachován. A když sám padl, byl na jeho místě vysazen nový. Dub král stále stojí a připomíná onu tragickou událost našich dějin.