Zámecký park v Čechách pod Kosířem patří díky svým estetickým i dendrologickým kvalitám k nejhodnotnějším objektům historické zeleně na Moravě. Romanticky laděný přírodně krajinářský park obklopuje budovu zámku v empírovém slohu. Nejslavnější období v dějinách zámku i parku je spojena s portugalským šlechtickým rodem Silva-Tarouca, jehož potomci vlastnili panství až do roku 1945. Ve třicátých letech 19. století zahájil hrabě František Josef I. Silva-Tarouca, velkorysou přestavbu původní barokní zahrady v přírodně krajinářský park. V parku postupně vznikala nevšední krajinářská kompozice s malebně rozmístěnými skupinami domácích i exotických dřevin – jehličnanů a listnáčů – a také samostatných stromů. Na přelomu 19. a 20. století výrazně poznamenal vzhled parku hrabě František Josef II. Silva-Tarouca, který se zajímal o dendrologii a obohatil zámecký park o řadu exotických dřevin. Stejný zájem o dendrologii měl i jeho mladší bratr Arnošt Emanuel, který vtiskl nenapodobitelný ráz zámeckému parku v Průhonicích.
Poslední velké výsadby především jehličnanů se zde uskutečnily ve 30. letech 20. století. Při posledním podrobném dendrologickém průzkumu v roce 1962 bylo zjištěno, že v parku roste 64 taxonů jehličnanů a 163 taxonů listnatých dřevin.V areálu parku je vyhlášena evropsky významná lokalita z důvodu ochrany letní kolonie vrápence malého.
Výměra: 21,5 ha.