Národní přírodní památka, nacházející se nad vsí Konojedy v nadmořské výšce 362–372 m byla vyhlášena za chráněné území již v roce 1966 a to na poměrně malém území cca 1000 metrů čtverečních při severozápadním úpatí svahu Dubí hory (463 m.n.m.)
Na bývalém lomu bylo malotěžbou sopečné horniny tefritu odkryto čelo lávového proudu. Ve stěně lomu jsou dobře vyvinuty odlučné sloupce analcimického tefritu, které dosahují až 1 metru. Jsou nápadné svým tvarem působící dojmem na sebe naskládaných „bochníků“. (Odtud název „Konojedské bochníky“).
Vlivem různě pokročilého zvětrávání dochází na některých místech k jejich úplnému uvolnění. Neobvyklost tohoto jevu je umocněna u některých sloupců zúžením a zahnutím jejich horní části.
Ztuhnutím lávových proudů vznikly horniny vynikajících mechanických vlastností a z tohoto důvody byly ve vrcholových partiích masivu Dubí hory těženy bloky nefelinického tefritu a zpracovávány na výrobu dlažby.
V ochranném pásmu této geologické zajímavosti se nachází i významná flóra například mochna skalní (Potentilla rupestris).
Cesta k území je dobře značená a přímo pod chráněným územím je vidět budovy klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a Konojedský pozdně barokní zámek.

Mochna skalní

Konojedské bochníky