Levín byl farností již před rokem 1352. Farní kostel Povýšení sv. Kříže stával původně uprostřed starého hřbitova při úpatí Věžního vrchu. Byl však již ve špatném stavu a proto byl v letech 1787–1790 zbořen. Stavba nového, okrouhlého zvonovitého kostela byla zahájena na tržišti roku 1789. Nový kostel měl však špatné základy, které se pod tíhou klenby začaly propadat. Kostel byl proto opatřen železnou obručí a přizděn pilíř. Podle pověstí byl na vina na staviteli, který prý zmizel kdesi v cizině nebo spáchal sebevraždu. Kostel, který byl budován podle návrhu stavitele T. Grubera zanedlouho po vystavění roku 1791 vyhořel. Bohoslužby byly konány ve farní stodole. Těžce poškozený kostel byl znovu opraven roku 1799. Na kostele došlo k obnovení trhlin a zlomů a proto musely být roku 1850 podezděny základy. Při kopání narazili dělníci na starou štolu, ve které byla dříve získávána hrnčířská hlína. Sotva byl kostel otevřen ke svému účelu roku 1854, vypukl požár, při kterém shořel krov, šindelová kostelní střecha i sakristie. Roztavil se i zvon. Později byla věžička i střecha znovu obnovena. Interiér byl nově vyzdoben a opatřen lavicemi. Za zhlédnutí stojí v kostele Kristova hlava od Kandlera a dále je zde pozoruhodná zazděná kamenná deska s reliéfem postavy podobné kocourovi nebo lvovi. Lidově se jí říká „Levínský kocour“. Písmena kolem zvířecí postavy nejsou dosud vysvětlena. Uvádí se, že jde o nápis ve staroslovanské cyrilice s významem „Kristus vždy vítěz“ a lev je symbolem Krista. Jiní vidí ve znacích germánské runy či keltské písmo. Tento na první pohled nezvyklý kostel stojící na Levínském náměstí má kopulovitý tvar o průměru 25 m a konají se zde pravidelné mše. Pokud budete mít štěstí i prohlídky s panem farářem.

Levín – kostel