Stezky | doháje.cz

Dnešní zámecký park začíná jako francouzská zahrada s úhledně sestříhanými keři, cestičkami vysypanými pískem, a barevnými záhony. Opodál se cestičky mění v pěšiny, které lemují stromy a mění se v anglický přírodní park, který je vybudovaný podél řeky Ohře, na místě původního lužního lesa. Cestou kolem vody je možno navštívit sklepení, které se táhne pod celým zámkem a částí nádvoří. Zámecká zahrada u zámku v Libochovicích stávala asi již počátkem 17. století, ale její podoba není známa. Roku 1685 přijal majitel zámku, Gundakar z Dietrichseina do svých služeb zahradníka Jana Tulipána, který podle plánů architekta Antonia della Porty založil zahradu podle vzoru Versailleského parku.
Později, roku 1822 došlo k přeměně zámecké zahrady do takzvaného anglického slohu zahradníkem Seigrsmidtem. V tu dobu panství vlastnil kníže Jan Karel Dietrichstein. Roku 1857 byl zařízen po celém parku vodovod k zavlažování. Jižní hranici tvoří po celé délce řeka Ohře, která při povodních působila velké škody, proto byla část parku opatřena hrází. O rok později připadlo panství hraběnce Terezii Herbersteinové. Za jejího působení se například rozrostly sbírky tropických rostlin ve sklenících nebo došlo k zařízení velké květinové části parku před vstupem do zahrady. Po smrti hraběnky se roku 1895 ujal panství její syn, hrabě Josef Herberstein. Roku 1912 byla část zahrady před zámkem přeměněna tak, aby opět odpovídala původnímu slohu podle plánů architekta Porty z roku 1685. Došlo k prořezání tak, aby byly vytvořeny průhledy na krásné části okolí z různých míst parku. Hlavní dominantou výhledu je hrad Hazmburk.
Toto provedl podle nákresů Josefa Rubliče vrchní zahradník M. Hrbek. Po jeho smrti v roce 1917 se prací ujal sám Rublič. Po první světové válce přibylo v zahradě alpinum a rosarium. Ve skleníku byly bohaté sbírky palem a exotických rostlin rozšířeny o kávovníky a řadu dalších vzácných rostlin. Některé dovezl sám hrabě Herberstein ze svých cest po Africe a Asii. Rublič se věnoval i různému šlechtění a za jeho působení byla ve zdejších sklenících největší sbírka begonií tipu rex.