Starojický kopec je budován pískovci a slepenci typu Starý Jičín řazené do kelčského vývoje slezské jednotky (svrchní křída–coniac). Jedná se o sedimenty tvořené centimetrovými až metrovými polohami hrubozrnných až blokových slepenců s písčito-jílovitou pří¬měsí a dále polohami hrubě až jemně zrnitých pískovců. Slepence jsou tvořeny převážně oválnými až ostrohrannými valouny a bloky vápenců štramberského a kopřivnického typu o velikosti až do několika metrů, dále křemitými porfyry a různými typy pískovců. Slepence často přecházejí do pískovců. Mezerní hmota je tvořena běloše¬dými mikritickými vápenci, rudohnědými, zelenošedými a modrošedými vápenci a černošedými vápnitými jílovci. Odkryvy slepenců můžeme spatřit podél přístupové cesty, na hradním nádvoří nebo v hradním příkopu oddělujícím jižní předsunuté opevnění. Ke Starojickému kopci se váže následující pověst. Kdysi za dávných dob pořádal kníže, sídlící na starojickém hradě, velikou hostinu. Najednou se rozzuřila nad krajem veliká bouře. V této bouři pozdě v noci přijel do hradu bohatý šlechtic a žádal o pohostinství. Poněvadž kníže viděl, jaký je nečas, a byl velmi pohostinný, poručil ihned, aby neznámého pustili a náležitě se o něj postarali. Když se neznámý šlechtic převlékl do čistého, uvedli ho do hodovní síně. Knížeti se šlechtic velice zamlouval, a proto mu nebylo nikterak proti mysli, když se začal dvořit jeho dceři. Avšak jeho radost neměla trvat dlouho. Když zase tančil s princeznou, upadl jí na zem šátek. Rychle se pro něj shýbla a tu uviděla, že její společník má místo nohy kopyto. Zavrávorala a klesla ve mdlobách k zemi. Z úst se jí vydal výkřik – ďábel! Všichni se křižovali a strnuli hrůzou. Toho okamžiku využil neznámý a rychle zmizel z hodovní síně. Sedl na koně a rychle ujížděl od hradu dolů. Tu náhle spatřil před sebou kříž. To se mu stalo osudným. Ztratil rovnováhu a střemhlav sletěl z koně. Náraz byl tak prudký, že jeho hlava a kopyto se otiskly do skály a jsou tam vidět dodnes.

Slepence typu Starý Jičín

Hrad Starý Jičín na vedutě 1671