Tuto reprezentační vilu si v letech 1925 – 1926 postavil pro svoji rodinu MUDr. Josef Rindl, primář a přednosta chirurgického, gynekologického a porodnického oddělení „Všeobecné veřejné nemocnice Milosrdných bratří“ ve Valticích. S nástupem fašismu a po událostech v roce 1938 se rozhodl k odchodu z Valtic, protože byl Žid, aby ochránil sebe i svoji rodinu. S pomocí milosrdných bratří se dostal do Jižní Ameriky, státu Bolívie. Tam vstoupil do bolivijské armády a stal se osobním lékařem tehdejšího prezidenta. Později se stal lékařem politika a pak prezidenta Juana Dominga Peróna (1895–1974) a jeho ženy Evity, kteří se uchylovali do bolivijského exilu. Po roce 1948 byl MUDr. Rindl vyzván tehdejším československým ministrem zdravotnictví Josefem Plojharem (1902–1981) k návratu do vlasti. Učinil tak v roce 1949, byl však zadržen, vězněn a zbaven možnosti vykonávat jakékoliv lékařské zaměstnání. Po propuštění z vězení pracoval jako pomocný dělník u Pozemních staveb Brno. Později na přímluvu svých lékařských kolegů mu byla povolena lékařská činnost, ale pouze všeobecná, což pro dobrého chirurga bylo stresující. Několik let působil v železniční ambulanci v Brně – Králově Poli. Pak byl uklizen do Mariánských lázní jako řadový lékař. Tajně však prý operoval v nemocnici v blízkých Karlových Varech.
Dům po jeho odchodu v roce 1938 sloužil jako zotavovna německé mládeži a německým vojákům až do konce války. Po válce byli ve vile ubytování příslušníci finanční stráže a později vojáci pohraniční stráže. Po roce 1955 byla vila přestavěna na dětskou nemocnici a do roku 1957 v ní sloužily i řádové sestry. V tuto dobu do Valtic zavítal i MUDr. Rindl a když viděl, že vila slouží jako nemocnice dětem, spokojeně odjel a nikdy její navrácení nežádal. Poslední léta svého života prožil v Bratislavě se svou dcerou Evou a zde také v roce 1982 zemřel. Vila sloužila jako dětská nemocnice do roku 1990, kdy byla v restituci vrácena rodině MUDr. Rindla a přestavěna na hotel. Hotel během let změnil nejen své majitele, ale byl podstatně rozšířen.