Socha sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence a pochází asi z roku 1777. Socha se původně nacházela před tzv. Lázeňskou hradební branou a měla žehnat příchozím i odcházejícím z města. Po zboření hradeb a Lázeňské brány byla přesunuta na pravou stranu od vjezdu do náměstí z Mikulovské ulice (před dnešní drogerii). Na náměstí byla přemístěna v roce 1995.
V době baroka neexistovala povinná školní docházka. Děti byly vyučovány po domech, na faře i v hostinci. Učily se psát, číst a počítat, hodně času bylo věnováno výuce zpěvu a náboženství. Učiteli se stávali faráři nebo jiní vzdělaní lidé.V době kdy Valtice byly součástí Dolního Rakouska probíhala zde výuka dětí pouze v německém jazyce. Na vyučování docházely také děti z Hlohovce a Úval. Prostory k výuce zdaleka nepostačovaly a proto v letech 1876 – 1877 byla vybudovaná městem za pomoci knížete Jana II. z Liechtensteinu tzv. Nová škola, která ještě dnes nese knížecí znak nad vchodem. Škola byla pouze chlapecká. V roce 1889 měla škola 500 žáků a byla šestitřídní. Teprve v roce 1895 byla zahájena přístavba školy dívčí, do které byl vchod z Růžové ulice. Své sídlo zde měla také německá městská knihovna. V roce 1896 byla škola rozšířena o další třídy, tělocvičnu, kabinety, dílnu pro žáky a dva byty pro učitele. V roce 1901 byl do budovy školy zaveden vodovod a kanalizace a v roce 1913 byla provedena elektrifikace.
Patronem valtických škol včetně mateřské školky byl kníže Johann II., který měl právo obsazovat vedoucí místa ve školách, ale byl současně povinen hradit 25% školních výdajů (na topení, osvětlení, údržbu a čistotu). Významným učitelem a od roku 1912 i ředitelem školy byl valtický rodák Karl Höss, historik a autor knihy Dějiny města Valtic. Po připojení Valticka k Československu zde zůstala německá škola a nově vytvořená česká dvoutřídní menšinová škola byla zřízena v budově bývalé německé rolnické školy a měla 38 žáků. Ředitelem obecné školy byl do roku 1938 Václav Grunt. Během tohoto období byla škola přemístěna do budovy radnice a později pak i do budovy Kinderasylu u železniční zastávky Valčice. V této budově pak byla od roku 1921 otevřena Státní měšťanská škola s českou výukou. V září 1938 byly všechny české školy zavřeny a fungovala jen škola německá. Koncem druhé světové války byl ve škole umístěn německý vojenský lazaret a vyučovalo se v hasičském skladišti. V únoru 1945 bylo vyučování přerušeno úplně a starší žáci vyzváni ke kopání zákopů. Po osvobození přestala německá škola ve Valticích existovat a vyučovalo se již jen česky v prostorách dříve německé školy. V roce 1972 – 1977 byla ke staré škole připojena nová budova a v dalších letech pak vybudována družina a kuchyně v jednom z měšťanských domů na náměstí. K dalšímu rozšíření školy, vybudování vlastní kuchyně, jídelny a družiny v areálu školy pak došlo v letech 2004–2006.
29. dubna 1908 byla před školou zasazena pamětní lípa na památku ukončení šedesáti let vlády Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I.