Základní informace
Důvodem k vyhlášení národní přírodní památky Šipka byl zájem obyvatel Štramberka i muzejníků o záchranu zbytku kopce Kotouč před postupující těžbou vápence. NPR byla vyhlášena 9. 1. 1960 na ploše 29 ha v k.ú. Štramberk k ochraně významného archeologického naleziště a lokality reliktní květeny. Již v roce 1922 byl na Kotouči otevřen Národní sad, koncipovaný jako galerie v přírodě s bustami významných osobností českých národních dějin a kultury.
Neživá příroda
Geologický podklad tvoří zkrasovělé jurské vápence, pouze část území je budováno pískovci. Štramberské vápence jsou jedním z nejbohatších nalezišť zkamenělin v Evropě – bylo zde nalezeno více než 600 druhů mořských živočichů. V roce 1888 nalezl při průzkumu jeskyně Šipka K. J. Maška na okraji ohniště starého přes 30 000 let zlomek čelisti neandertálského dítěte. Dále zde bylo nalezeno několik set kamenných nástrojů a asi 80 tisíc kostí 130 druhů živočichů včetně jeskynních medvědů, lvů, hyen, mamutů a srstnatých nosorožců.
Živá příroda
Většinu plochy NPP pokrývá les včetně květnatých bučin a suťových lesů. Z cenných druhů rostlin zde rostou árón karpatský (Arum alpinum), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) nebo jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium). Lesy jsou domovem např. výra velkého (Bubo bubo) nebo holuba doupňáka (Columba oenas). V NPP Šipka byl od roku 1986 také znovu vysazen vyhubený jasoň červenooký (Parnassius apollo), jedinci pocházejících z několika Slovenských lokalit.