Stezky | doháje.cz

V jihovýchodním sousedství Kouřimi se nacházejí pozůstatky slovanského hradiště Stará Kouřim, které je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Čechách. Nejstarší osídlení bylo doloženo z mladší doby kamenné ve druhé polovině 3. tisíciletí př. n. l. V pozdní době bronzové (v rozmezí let 1100–700 př. n. l.) zde existovala větší hrazená osada, po jejímž zániku zůstávala lokalita pustá až do příchodu Slovanů v 7. a 8. století n. l. V první polovině 9. století zde vzniklo menší hradiště, které bylo sídlem zdejšího knížete a jeho družiny. Po požáru na přelomu 9. a 10. století následovala jeho velkolepá přestavba, při níž byla plocha hradiště rozšířena do rozlohy přesahující 40 ha. Období rozkvětu Staré Kouřimi skončilo v první třetině 10. století po dobytí pražským knížetem Boleslavem I. Nejlépe zřetelným pozůstatkem hradiště je torzo vnějšího valu z přelomu 9. a 10. století. V něm jsou viditelné zbytky vnější brány. Na nejvyšším místě návrší stojí barokní kaple sv. Víta z roku 1724. V její blízkosti byly objeveny pozůstatky velké halové stavby z druhé poloviny 9. století. Nedaleko se nachází tzv. Libušino jezírko. Jedná se o přírodní vodní nádrž, upravovanou v 9. století, která měla v dávné minulosti mimořádný kultovní význam. V okolí se rozkládalo pohřebiště s knížecími hroby z 9. – 10. století.

Kouřim – letecký snímek

Před vstupem na hradiště leží tzv. Lechův kámen – výrazná rulová skalka, opředená řadou pověstí. Její název je odvozen od mytického knížete Lecha, domnělého zakladatele Kouřimi a bratra praotce Čecha. Přibližně 300 m východně od kamene leží průsečík 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky, který je označován za geografický střed Evropy. Z tohoto astronomicky významného místa je přesně měřitelný tzv. pravý sluneční čas, jímž je vymezeno středoevropské časové pásmo.

Sekera z hradiště

Pod hradištěm se na břehu potoka Kouřimky nachází mlýn Bukačov, poprvé doložený k roku 1404. Jeho dnešní vzhled je výsledkem barokní přestavby z konce 18. století a pozdějších úprav. Mlýn je rodištěm malířů Burkharda Pleskota (1859–1883) a Augustýna Sátry (1877–1909). Na návrší za mlýnem stál do první poloviny 19. století románský kostelík sv. Vojtěcha, který pocházel z počátku 12. století.