Chocenice se poprvé připomínají v roce 1295. Ve středověku byla vesnice v držení místních zemanských rodů. Na konci 15. století byl držitelem Chocenic Mikuláš Trčka z Lípy, hejtman Kouřimského kraje.
V letech 1523–1624 vesnice náležela rodině Horňateckých z Dobročovic a poté Mrackým. V době třicetileté války byly Chocenice vydrancovány Švédy a zcela opuštěny. V tomto stavu je roku 1646 koupila Dorota Portová z Keinoberku, která ves obnovila, ale její syn Bernard Jindřich Porta z Portu prodal v roce 1657 Chocenice Antonínu Augustinovi Binago. Roku 1713 koupil Chocenice v dražbě Václav Norbert Oktavián Kinský, jehož syn Štěpán Vilém Kinský je v roce 1729 prodal hraběti Filipovi ze Šternberka. Ten je připojil ke svému cerhenickému statku, jehož součástí byly až do roku 1848. Uprostřed vesnice stával barokní zámek z druhé poloviny 17. století, který vznikl přestavbou starší tvrze. Na konci 18. století byl opuštěn a zpustl ve zříceninu, roku 1881 byly jeho zbytky použity při stavbě školy, která dnes slouží jako obytný dům. K němu přiléhá barokní kaple sv. Anny z konce 17. století, do jejíhož zdiva byl druhotně osazen gotický portál z doby kolem roku 1300, přenesený z kostela v sousední Křečhoři. Kaple měla cenné barokní zařízení, zhotovené na konci 17. století nákladem Cecílie Binago, rozené Chiesa, z něhož se po řadě krádeží ve druhé polovině 20. století dodnes zachovaly pouhé zbytky.
Chocenice se společně se sousedními Břežanami a Křečhoří staly dějištěm památné bitvy u Kolína, která se odehrála 18. června roku 1757. Tyto vesnice byly během bojů mezi rakouskou a pruskou armádou těžce poškozeny.