Prastarou sídelní tradici Hradenína připomínají četné archeologické nálezy, mezi nimiž má mimořádné postavení objev rozsáhlého pohřebiště bylanské kultury (7.– 6. století př. n. l.) – jedné z nejvýznamnějších památek z doby železné ve střední Evropě. Předchůdcem dnešní vesnice byl hospodářský dvůr s tvrzí, který je v písemných pramenech poprvé zmiňován roku 1265. Jeho držitelem byl místní zemanský rod, který se zde připomíná ještě v první polovině 14. století.

Kostel sv. Bartoloměje

Od té doby se majitelé Hradenína rychle střídali, a teprve v roce 1663 statek získává hraběcí rod Valdštejnů, který jej připojil ke svému panství Komorní Hrádek. Roku 1720 Hradenín od Františka Josefa z Valdštejna koupilo město Kutná Hora. Z jeho iniciativy byl v roce 1786 někdejší dvůr rozprodán poddaným, což vedlo ke vzniku dnešní obce. Dominantou vesnice je mohutná gotická tvrz, která náleží k nejlépe zachovalým památkám svého druhu v Čechách. Jejím stavebníkem byl zřejmě kutnohorský měšťan Mikuláš Písek (Pýšek) z Hradenína, připomínaný zde v letech 1398 a 1409. Patrně za vlády Reinharda ze Sluštic byla ve druhé čtvrtině 15. století uskutečněna pozdně gotická přestavba tvrze, spočívající zejména ve zdokonalení jejího obranného systému.

Další pozdně gotické stavební úpravy probíhaly v první třetině 16. století, když byl držitelem tvrze hejtman Kouřimského kraje Václav Amcha z Borovnice. Navzdory demolicím ve druhé polovině 19. století se dodnes zachovala nejdůležitější část budovy – třípatrová obytná věž z konce 14. století. Obklopuje ji parkánová hradba s pětibokou baštou, sloužící v době baroka jako hradní kaple. Jádro tvrze obíhá hluboký, ve skále vylámaný, příkop, který byl původně napájen vodou z nedalekého rybníka. Areál dotváří renesanční kamenný most z 16. století a obytné a hospodářské budovy z druhé poloviny 19. století.

Kratochvilova vila

Kratochvílova vila – detail

Ve druhé polovině 20. století tvrz z důvodu zanedbání údržby silně zchátrala a stala se tak jednou z nejohroženejších památek v České republice. V současnosti se připravuje projekt její záchrany a rekonstrukce pro potřeby Regionálního muzea v Kolíně.

Liblice – výhled z věže