Těžba a zpracování kamene

V rámci oslav 600 let obce Louňovice byl otevřen kamenický skanzen, který prezentuje výsledky kamenické práce z místní žuly. Jsou zde vystaveny exponáty, darované občany obce a zapůjčené z Muzea Vysočiny v Jihlavě, které nad skanzenem převzalo odbornou záštitu. Vše je doplněno typickými kamenickými prvky, vyrobenými převážně v nedalekém lomu v Žernovce. Skanzen tvoří zejména tyto prvky: plotový sloup, okapový žlab, silniční patník, uliční obrubník, mezník, okenní parapet, velký žlab, velká koule, závaží, úlomek podpěrného sloupu, úlomek podstavce pomníku, žulový náhrobek, ostění okna, úlomek mlecího kamene, stůl z mlecího kamene s lavicemi, tarasy, kamenem obložená studna, různé typy dlažby a obrubníků. V Louňovicích i v širokém okolí však můžete nalézt mnoho typických kamenických výrobků přímo v terénu. Například: kruhovou lavičku, zdi obytných a hospodářských budov, podezdívky, parapety, ploty, tarasy, obrubníky, mezníky, pomníky, ale i studánky.

Kamenický skanzen na Horní návsi v Louňovicích

Kamenický skanzen na Horní návsi v Louňovicích

Aby takové věci vznikly, je potřeba mít um a k tomu také odpovídající nářadí. Každá profese má své nářadí, které se časem vyvinulo do tvarů usnadňujících práci. Nástroje kameníků se celá staletí neměnily. Už od starověkého Říma a Řecka si zachovaly svůj základní tvar a měnily se pouze v detailech. Největší změny byly především v použitém materiálu. Jinak to bylo ruční nářadí až do 20. století, kdy svaly kameníka nahradil pneumatický pohon. U jemné práce však vymoženosti techniky um a umění kameníka nenahradí. Nářadí používané při zpracování kamene můžeme rozdělit do dvou skupin:

  • nářadí lamačské používané v lomu a
  • nářadí kamenické používané k opracování vytěženého kamene.

V 19. století a 1. polovině 20. století byli pojmenováním odlišeni kameníci, kteří pracovali ve skále (lomu) – skaláci (skalníci), od těch, kteří opracovávali kámen na konečný výrobek – kameníci.

Kameník tvaruje výklenek v bloku pomocí dláta a mlátku.

Kameník tvaruje výklenek v bloku pomocí dláta a mlátku.

Lamačské nářadí

Základním lamačským nářadím je želízko a mlátek. Tyto názvy jsou nezvyklé, ale skrývají se pod nimi špičaté dláto na násadě (špice) a jednoruční palička. Dláto na násadě mělo svou výhodu – netrefili jste se do palce. Tyto dva nástroje jsou nástroji hornickými, které se dostaly do hornického znaku.

Proč vypadá hornický znak zrovna tak, jak vypadá? Vysvětlení je nasnadě – havíř po práci zkřížil nástroje před tělem a položil násadami přes sebe. Stejným způsobem překřížené nářadí držel na prsou při krátkém odpočinku v díle. Výsledných provedení hornického znaku je mnoho (želízko s jednou špicí i dvěma, mlátek jako palička i jako kladivo, mlátek vpravo i vlevo, překřížení nahoře mlátek, ale i želízko, nebo to není poznat – silueta), ale překřížený mlátek a želízko zůstalo. Jestli je provedení to nebo ono správné, tím ať se zabývají heraldici.

Vedle želízka se používala dláta (oškrty), „krumpáč“ se špicemi z obou stran (dvojšpic) nebo s jednou špicí a patkou (nosáč). Vedle mlátku se používala obouruční kladiva (švihovka s vodorovnou hranou a pucka se svislou hranou). Tímto nářadím se udělala řada děr (kapsy), nebo rýha s kapsami, podle níž se blok kamene měl odlomit. Do kapes se vkládaly železné nebo dřevěné klíny a jejich postupným zatloukáním došlo k odlomení bloku. Na odsunutí kamenného bloku od stěny se používaly železné tyče (pajcry) nebo dřevěné sochory. Lámání velkých bloků znamenalo dlouhou přípravu a pak velmi opatrné odlomení pomocí zatloukaných klínů, aby nedošlo k rozlomení bloku někde uprostřed, čímž by došlo k jeho znehodnocení.

Zde je nutno se zmínit o jedné vlastnosti žuly, a to systému tří na sebe kolmých puklin. Zkušení kameníci je dokázali vycítit a jediným úderem oddělit požadovaný tvar. Pokud se pozorně zadíváte na stěny kamenolomu, určitě tam ty tři plochy na sebe kolmých puklin uvidíte.

Na fotografii z kamenolomu je dobře patrný systém rozpukání.

Na fotografii z kamenolomu je dobře patrný systém rozpukání.

Kamenické nářadí

Největšími používanými nástroji jsou obouruční pospěch a nosatec. Pospěch připomíná oboustrannou a nosatec hasičskou sekeru. Slouží pro zarovnání velkých ploch do roviny a hrubé vypracování tvaru. Ostří může být rovné, drážkové nebo zubaté, podle kamene s nímž se pracovalo a množství materiálu, které bylo potřeba odstranit. Na jemnější práci jsou drobnější oškrty a dřevěná palička, nebo železný mlátek (to podle toho jak velkou ránu je nutno dát do kamene). Na další úpravu povrchu se používá pemrlice, která připomíná hranatou kovovou paličku na maso se zuby na obou stranách. Pemrlice slouží k postupnému otloukání povrchu kamene tak, až vznikne drsná, ale celistvá, rovná plocha. Na vytváření detailů a reliéfů v kameni se používají opět nejrůznější dláta, čili oškrty. Jednou z posledních úprav povrchu kamene je broušení a leštění. Místní žula se sice takto neupravuje, ale bylo by chybou vynechat brus, kterým dříve býval zatížený vozík na brusných kamenech. Podle jemnosti brusného kamene pak vypadal konečný vzhled kamene.

Lamačské a kamenické nářadí

Lamačské a kamenické nářadí

Určitě jsme nevyčerpali veškeré používané kamenické a lamačské nářadí, ani techniku. Ze strojů, nářadí a techniky používané dnes v lomech, bychom měli uvést především pneumatická kladiva, která nahradila těžkou práci se špičáky a mlátky. Dále jsou to stroje na přesun vytěženého kamene jako jeřáby a vozíky. Vrtačky pro odvrtávání děr k odstřelu a další. Z kamenického nářadí bychom se měli zmínit o pilách (listové, kotoučové, lanové), strojních bruskách a štípačkách, nebo také o lavicích a stolicích, na nichž se kámen opracovává. Některé můžete vidět na fotografiích nebo modelech nářadí a přípravků.

Dřevěná bouda, která sloužila jako dílna kameníků – v létě

Dřevěná bouda, která sloužila jako dílna kameníků – v létě

Stejná bouda musela vystačit i v zimě.

Stejná bouda musela vystačit i v zimě.

Po roce 1850 se v okolí Louňovic usazují první kameníci. Teprve od 70. let 19. století máme doloženy první kamenické dělníky a počátkem 20. století i kamenické podnikatele pocházející z Louňovic. Historické spojení Louňovic a okolních vesnic s těžbu žuly, rozšíření kameničiny jako tradiční dělnické profese v původně zemědělském kraji, byly dobrým důvodem k realizaci projektu kamenického skanzenu v Louňovicích.

Mapa trasy

Trasa na další stanoviště

Na trasu můžete vyrazit ve třech variantách:

Celý okruh po zastaveních 1–13 v délce cca 25 km a Větší okruh převážně po lesních cestách (18 km) – zastavení 1–6

Ze zastavení č. 1 – Louňovický skanzen (lámání a opracovávání kamene) se vydáte vlevo kolem Hostince u Huberta po modré turistické značce (TZ), která vás kolem hřiště zavede do Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny na velkou křižovatku lesních cest v Kaménce. Na rozcestí odbočíte z modré doprava a pokračujete 600 m do mírného kopce po značené naučné stezce (NS) Voděradské bučiny k lesnímu jezírku s chatkou, kde trasa zahýbá ostře doleva. Po dalších 500 m sejdete z trasy NS na lesní cestu vlevo, po které přijdete shora přímo k pozůstatkům kovárny v původním lomu na zastavení č. 2 – Kaménka (zvětrávací procesy).

Menší okruh převážně přes vesnice (7 km) – zastavení 1, 6–13

Od zastavení č. 1 – Louňovický skanzen půjdete po modré dolů a kolem konzumu zase nahoru na křižovatku tvaru Y. Zde odbočíte z modré doleva (rovně po směru) a ulicí dojdete po několika stech metrech do mírného kopce na další křižovatku tvaru T, kde se dáte doprava. Pokračujete dále rovně cca 600 m kolem hřbitova do lokality V Pitřincích na zastavení č. 6 – Na Viničkách (geologie).

Pavel Jebavý u zastavení Louňovický skanzen

Poslední funkční kamenolom v Žernovce - Novákova (Mrázovic) Horka byl v lednu 2017 prodán. Nový majitel usiluje o zavezení lomu - lom má objem cca 250.000 m3 vytěžené žuly. Zavezením lomu, který má zásoby žuly ještě na několik desítek let a který má být podle původního plánu po ukončení těžby přirozeně zatopen, vzniká mimo jiné i hrozba kontaminace pramenů pitné vody.

Žernovka má v těžbě kamene tradici přes 700 let. Občané zakládají na obranu pramenů a proti zavezení lomu občanské sdružení.

Podrobnosti na stránkách obce Mukařov - zápis č.33 a 34, článek např.zde: https://praha.idnes.cz/zernovka-kontaminace-spodni-vody-lom-zasypani-lomu-hurka-mokarov-moninec-15b-/praha-zpravy.aspx?c=A171227_372725_praha-zpravy_nuc

a diskuze k článku:
https://praha.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A171227_372725_praha-zpravy_nuc&razeni=tip

24.01.2018

Napište : nospam
Další obrázek
 

Komentáře na Facebooku

Zobrazit na velké mapě

Zastavení na stezce

Kódy

GPS pozice

N 49° 58.884’, E 14° 45.745’
[MAPY.CZ] [GPX]

Kontakty

OS Mukařov-sko, Ladův Kraj, MAS Říčansko
Mukařov-sko, občanské sdružení pro Mukařov, Srbín a Žernovku
Tel.:
e-mail:mukarov-sko@volny.cz
http://www.mukarov-sko.cz