Kámen a zajímavosti krajiny

Stanoviště se nachází blízko nejvyššího bodu Srbína, odkud se rozprostírá krásný pohled do okolní krajiny. Po cestě dolů se otevírá údolí Jevanského potoka, ke kterému se svažuje celý Srbín a nad kterým se na protilehlé straně nacházejí Buda se svou křižovatkou prastarých obchodních cest (údajně ještě z keltské doby). Za Budy leží Mukařov s dominantní jehlanovitou věží kostela Nanebevzetí Panny Marie. Od kostela nalevo se táhne až k Říčanům Janovický les se soustavou rybníků, které napájí potok Výmola pramenící pod hrází mukařovského rybníku. V tomto lese se při hlavní silnici na Vojkově (naproti dnešní pile) nachází jeden z pamětních kamenů, jimž je věnováno zastavení č. 13. Další výhled je bohužel stíněn lesy, za kterými se nalézá žernovská Horka se svým kamenolomem, kousek dále napravo potom Louňovice s lomem Kaménka ležícím dnes ve Voděradských bučinách. Při pohledu po cestě zpět můžete vidět téměř celé Svojetice a za nimi, za lesem ukrytý, leží Struhařov. Po vaší pravici uvidíte zarostlou část návrší, které se táhne dál dozadu, až k silnici na Svojetice, kde leží původní srbínské lomy.

Složení žuly

Na onom zarostlém vršku zde se nachází další lom – Kalašův – nazývaný též Skalka. Jezírko, které je dnes na jeho místě je hluboké až 12 m. Do hloubky kolem 3 metrů je žula silně zvětralá a rozpadlá na hrubý písek až štěrk. Hlavními složkami štěrku jsou živce a křemen. Vzhledem k tomu, že zvětrávání je převážně fyzikální, nedošlo ještě k přeměně živců na kaolin. Pokud budete mít štěstí, můžete nalézt na poli či cestě vyvětralé krystaly živců (ortoklasu). A pokud by to bylo štěstí ještě větší, tak je možné najít i zvláštní srostlé, zdvojené krystaly. Tyto krystaly byly poprvé popsány v Lokti u Karlových Varů a od té doby se označují jako „karlovarská dvojčata“.

Takovéto úlomky krystalů živců jsou zde na polích a polních cestách zcela běžné. Na úlomcích jsou patrné rovnoběžné plochy, podle nichž je možné krystal zcela jistě identifikovat.

Žula (granit) je hornina tvořená 3 základními minerály – křemenem, živcem a slídou, které v základní hmotě zdejších žul tvoří zrna o průměrné velikosti 2–3 mm.

Na této makrofotografii žuly vidíte zvýrazněné základní minerály, z nichž se žula skládá. Sklovitý vzhled zrn má křemen, tmavá zrnka jsou slídy (občas lze vidět, že jsou lístkovitého charakteru) a zbývající světlá zrna patří živcům. Živce jsou dvojí, bílé bez lesku, občas s nádechem dorůžova, a destičkovité s perleťovým leskem. V některých typech říčanské žuly jsou vyrostlice živců o velikosti až 6 cm. Průměrné složení je křemen (22 %), vápenatý živec plagioklas (34 %), draselné živce mikroklin a ortoklas (oba 28 %) a biotit (14 %). Do 2 % může být přítomen muskovit. Z akcesorických (obsahově malých) minerálů jsou zastoupeny apatit, titanit, zirkon, ilmenit, turmalín a fluorit. Akcesorické minerály jsou rozptýleny v základní hmotě v malých zrnech, ale v některých případech (vznik pegmatitů) je umožněna koncentrace těchto minerálů a pomalá krystalizace dovolí vznik velkých vyrostlic.

Na této fotografii je porfyrický typ žuly, kdy některé živce vytvářejí dobře omezené krystaly – porfyroblasty.

V základní hmotě žul se objevují tzv. mafické (tmavé) enklávy, které jsou pro říčanskou žulu poměrně charakteristické. Jsou náhodně rozmístěny v neporfyrickém typu horniny a mají zaoblený tvar o velikosti do 20 cm, ale mohou tvořit i větší bloky nebo šmouhy. Barva těchto enkláv je tmavě šedá až černá a jejich základní hmota je vždy jemně zrnitá. Většina enkláv má složení biotit (± 39 %), křemen (± 19 %), plagioklas (± 36 %) a apatit (± 3 %). Někdy se objevuje v podřadném množství draselný živec.

Tmavé enklávy, nebo-li pecky, tvořené jemnozrnnou žulou s vysokým podílem tmavé slídy – biotitu, nebo nahloučením biotitu.

Před více než 100 lety [psáno v roce 1972 – p.a.] bylo okolo Svojetic, Srbína, Tehovce, Louňovic a Žernovky mnoho pozemků s roztroušenými kamennými balvany, které odvalovali rolníci k cestám a na meze, aby mohli orati. Z těchto balvanů lámali kámen do cest, později na stavby silnic a obytných stavení. I kameníci vyhledávali velké balvany v polích a ze zdravých (nezvětralých) zhotovovali schody, kvádry na mosty, dlažební kostky a jiné kamenické výrobky. Tak se stalo, že po nějakém čase byl lepší kámen na povrchu všechen spotřebován a kameníci museli hledat nějaký kamenný lom.

Okolní lomy v roce 1954

Mapa trasy

Trasa na další stanoviště

Půjdete dále směrem dolů po cyklotrase 8218 kolem Music baru Kravín (s letní zahrádkou) a přes hlavní silnici na návsi doleva k zastavení č. 8 – Náves Srbín (srbínské kamenolomy, kamenická díla).