Pamětní kameny – živá historie
Na mnoha místech v ČR i v Rakousku jsou v lesích postaveny kameny s latinským, německým nebo českým nápisem, který praví s drobnými obměnami toto:
Duby Knížete Jana Dobrotivého
ku oslavě
40 letého Vladaření
12. listopadu 1898
Latinský nápis skrývá chronogram:
Princeps Joannes
DICtae hae qVerCVs posItae
IVbILaeo xxxx annVI faVstI
regIMInIs hVIVs prInCIpIs
xii novembris
Velkými písmeny jsou zvýrazněny římské číslice, jejichž součet udává rok 1898. Můžete se přesvědčit:
D+I+C+V+C+V+I+I+V+I+L+V+I+V+I+I+M+I+I+V+I+V+I+C+I+I=MDCCCXCVIII
500+1+100+5+100+5+1+1+5+1+50+5+1+5+1+1+1000+1+1+5+1+5+1+100+1+1=1898
U řady kamenů se u jejich paty nachází menší kámen z roku 1908, připomínající 50. výročí vlády knížete Jana:
L JÄHR REG. JUBIL. MCMVIII nebo
L ANNO REG JUBIL MCMVIII
Na některých kamenech je tento nápis dodatečně vyryt pod hlavním nápisem.
Johann Maria Franz Placidus von Lichtenstein
Tento kníže Jan, nebo princ (princeps) Johannes, byl Jan II. z Lichtenštejnu. Narodil se 5. října 1840 v Lednici a zemřel 11. února 1929 ve Valdicích. V letech 1858 – 1929 vládl Lichtenštejnskému knížectví jako 11. vladař a spravoval své panství v Čechách a na Moravě. Kníže proslul jako mecenáš vědy a umění a jeho zásluhy mu vynesly přídomek Dobrotivý. Jeho zásluhou mohly vzniknout přírodní rezervace Šerák-Keprník v Jeseníkách (původní název byl Lichtenštejnský prales), na Velké Javořině v Bílých Karpatech, Vrapač v Litovelském Pomoraví a Milovický les na Pálavě, když tato místa nechal vyčlenit z běžného lesního hospodaření.
U příležitosti 40. výročí vlády knížete Jana II. byly v lesních revírech všech panství (pravděpodobně ve 168) vysazeny skupiny s 58 duby nazvané „Fürst Johannes-Eichen Gruppe” (něm. skupina dubů knížete Jana), u nichž byla navršena mohyla z kamenů a do ní zasazena deska z opracovaného kamene s vytesaným nápisem. Podle záznamů se jednalo o 20 kusů dubu letního (Quercus pendunculata), 20 ks dubu zimního (Quercus sessiflora) a 18 ks dubu červeného (Quercus rubra). Zatímco skupiny dubů byly stejné, různé byly materiály, z nichž byly pamětní kameny vytesány. Zde, stejně jako na blízkém Vojkově, je kámen žulový, a pochází pravděpodobně z některého z místních lomů. Kousek na východ u Rataj nad Sázavou jsou kameny z červeného nučického pískovce. Na jiných místech byl na pamětní desku použit vápenec i břidlice – materiál, který se dobýval v blízkém okolí.
Podíváme-li se podrobněji na stromy rostoucí zde kolem pamětního kamene zjistíme, že jsou uspořádány v několika řadách a že jsou zastoupeny dub zimní, dub letní i dub červený. Podle dostupných pramenů se nacházíme u jednoho z mála kamenů, okolo nějž jsou ještě zachovány původně vysazené duby (informace o dalších kamenech naleznete na webových stránkách http://www.jubilejnikameny.euweb.cz/index.html, ze kterých byly převzaty fotografie kamenů Těšanka a Kuželov).
Mapa trasy
Trasa na další stanoviště
Červená vás dále dovede přes hlavní silnici Praha – Kutná Hora na hráz Louňovického rybníku. Na konci hráze trasa stezky pokračuje rovně do strmého kopce a po odbočení doprava u kamenného sezení se dostanete zpět na začátek trasy k zastavení č. 1 – Louňovický skanzen.