Již do doby před třicetiletou válkou se datuje vznik zdejší sklárny – Schürerovy huti. Již k roku 1615 u Javorné doložen skelmistr Bartoloměj Schürer, který sem přišel s největší pravděpodobností ze sklárny v Mostku v Českém lese někdy na konci 16. století. Jeho první sklárna stála s největší pravděpodobností na východním úpatí vrchu Mostek na horním toku potoka Brunst (zaniklá lokalita Schürerhütten) a mladší lokality byly v údolí potoka Šukačka nad Lipplovým dvorem, ale to byla asi jen některá z jejích stanovišť. V roce 1630 je u Javorné zmiňován Bartolomějův syn Wolf Joachim Schürer, ten ale provozoval již jen mlýn.

V roce 1760 byla založena poblíž Lipplova Dvora, asi v místech starší Schürerovy sklárny, tzv. Nová huť (později nazývaná Nová Schürerova huť). Tu založil jeden z potomků renesančního skelmistra Wolfa Joachima Schürera, Johann Wenzl. Ten ji provozoval asi do přelomu 60. a 70. let 18. století, kdy ji od něj koupil nebo pronajal skelmistr Johann Wenzl Adler z Brunstu. Tehdy šlo o větší sklárnu, na které pracovalo 8 sklářských mistrů a pomocný personál. Zřejmě pro stoupající ceny potaše a obecnou krizi v českém sklářství byla tato huť v roce 1777 vyhašena. Opuštěnou Novou Schürerovu huť si v roce 1788 pronajal skelmistr Jakob Hirsch, který zde vyráběl barevná okenní sklíčka a knoflíky. I Hirsch ale pro obecnou krizi ve sklářství v roce 1803 sklárnu pro dluhy opustil. Provoz zde byl později obnoven nájemci Wenzlem Hirschem a Joachimem Nachtmannem, ale kolem roku 1832 byla již sklárna opět mimo provoz a zanikla již s definitivní platností. Text PhDr. Jitka Lněničková