První sklárna na Brunstu byla založena roku 1698 Hansem Jakobem Eisnerem, který sem údajně přenesl provoz ze zrušené sklárny Hüttenhanselhütte. Po něm převzal huť syn Georg Jakob Eisner. Za jeho éry pracovaly v Brunstu dvě sklárny, z nichž jedna vyráběla pouze páteříky a druhá duté sklo a okenní kolečka. Po krátkém období, kdy se zde střídali Eisnerovi zeťové a příbuzní, převzal obě hutě vnuk Georga Jakoba Eisnera Johann Wenzel Adler, který zde rozšířil výrobu tabulového skla. V roce 1800 přešly obě hutě na jeho syna Johanna Baptistu Adlera. Začínající hluboká krize českého sklářství se ale nevyhnula ani Brunstu. Adlerova firma jí vzdorovala díky vývozu tabulového skla do Španělska, Itálie a německých států dlouho, ale v roce 1824 nakonec upadla do konkursu.

Adlerové se ale ani tehdy nevzdali a v roce 1830 Johann Benedikt Adler založil jižněji novou sklárnu na výrobu zrcadel (Nový Brunst), ale finance mu zřejmě nestačily ani na její dobudování, a tak ji ještě téhož roku prodal Johannu Georgovi Ascherlovi (1777–1842), který měl dostatek finančních prostředků na další investice. Text PhDr. Jitka Lněničková