Situace stanoviště na trase

Ritterův cínový důl se nachází na Kovářském návrší (Schmidtenberku) nad jihozápadním koncem Přebuze. S hloubením jámy bylo započato v roce 1909. Šachta byla původně hluboká 28 m a jmenovala se Čerstvé štěstí (Frischglück). Těžební záměr překazila první světová válka.

Ritterův důl sestával z těžní věže, strojovny a transformátorové stanice (1946, archiv ČGS Praha)

S dobýváním cínových rud mohla začít až v roce 1933 firma Tříkrálové cínové důlní těžařstvo (Zinngewerkschaft Dreikönigszeche). Před vypuknutím druhé světové války dosáhla jáma konečné hloubky 120 m. Z tohoto hloubkového patra byla za války vyražena 600 m dlouhá dopravní chodba směrem k Hlavní jámě (Hauptschacht), která fungovala jako těžní jáma i pro rudniny z úseku Ritterovy jámy. Všechny přebuzské rudy byly zpracovávány v centrální úpravně vedle Hlavní a Ottovy jámy.

Pinková řada u Ritterova dolu

Nyní se na místě Ritterova dolu nachází betonový skelet bývalé transformátorové stanice. Ostatní budovy včetně dřevěné těžní věže byly v roce 1966 strženy. Betonové základy strojní a kompresorové stanice jsou ještě znatelné. Těžní jáma byla v roce 1981 zasypána a její ochranné pásmo bylo ohrazeno. Okolím jámy se táhnou rovnoběžné řady důlních propadlin (pinek), které vyznačují průběh cínonosných pásem ložiska Přebuz ve směru severovýchod-jihozápad.

Bývalá transformátorová stanice (2011)

Tento text pro vás připravil Petr Rojík.