Velká kunratická je každoročně pořádaný běžecký přespolní závod. Běhá se vždy druhou listopadovou neděli v Kunratickém lese v Praze.

Závod vznikl v roce 1934 jako klubový závod Vysokoškolského sportu Praha konaný na ukončení sezóny. Vznik Velké kunratické úzce souvisel se studentským prostředím ve Strakově akademii. Závod byl intimním klubovým podnikem, začínajícím během, pokračující fotbalem a posezením v zahradě restaurace Ve Mlýně. Účastnili se jej z počátku jen členové klubu a pozvaní hosté. Charakteristický byl veselý ráz tohoto setkání. V současné době jej pořádá Atletický klub Spartak Praha 4.

Padesátý ročník Velké kunratické v roce 1984 byl v mnoha směrech výjimečný. Konal se pod záštitou předsedy Mezinárodního olympijského výboru J. A. Samaranche, který tehdy osobně předával pamětní medaile. Zúčastnilo se ho rekordních 9128 běžců. V současnosti je závod méně masový, i když mezi atlety je stále velice vyhledávaný. S ohledem především na ochranu přírody je stanoven celkový limit 3400 účastníků.

Pro závod (v mužské kategorii) jsou charakteristická 3 prudká stoupání a 3 přeběhy Kunratického potoka. Zvláště „výběh k Hrádku“ (na vzdálenosti 60 m převýšení 45 m) je velmi náročný. Trasa pro muže je dlouhá 3100 m, pro ženy 1330 m. Celkem se běhá 21 kategorií na 5 různých tratích.

Ve Velké kunratické se vede mnoho rekordů především podle věkových kategorií. Nejcennější jsou rekordy v kategoriích žen a mužů bez rozdílu věku.

Traťový rekord v kategorii mužů drží od roku 1979 český atlet Vlastimil Zwiefelhofer (nar. 1952) časem 10:58,9 min. V ženských kategoriích se vedou traťové rekordy znovu od roku 1992, kdy došlo ke změně trasy. V hlavní kategorii žen jej drží Pavla Havlová (nar. 1982) časem 4:33,9 min. z roku 2003.